Ještě bych doplnil svoji informaci. Je velmi podivné a velmi, velmi smutné si
dělat srandu z amatérského jeskyňářství. Myšlenka komerce na tak malém území, jakým je Moravský kras je ve své podstatě děsivá.
Pořád mně vrtá hlavou, o co vlastně jde těm pánům. Určitě by bylo dobré,
kdyby někdo z nich se ozval, podepsal a snažil se nějak zaujmout.
Bohužel se tak nestalo. V jeskyních Moravského krasu jsem prožil spousty roků
a poznal spousty báječných kamarádů a doufám, že ještě prožiji.
Takže, bádání zdar, komerci zmar.
Oťas

Čau Franci. Zajímaly by mě fotky velké vody z roku 2003 a 2006 v krasu. Nemáš nějakej link na tohle téma? Dík moc Alfons

Zkus tohle: https://francimus.webnode.com/news/jarni-tani-2006/ anebo: francimus/Zprávy z krasu/Moravský kras všeobecně/... a tam si vyber. Dřívější zápisy mám ve starém počítači, nějak se mi je nepodařilo vydolovat. Stejné je to s fotkami.

Ahoj.
Pár fotek máme na našich stránkách. https://6-20.speleo.cz/fotogalerie.htm

https://ok2xdu.rajce.idnes.cz/Toulky_Krasem_25.2.2012/
https://www.youtube.com/user/OK2XDU?feature=mhee

Koupil jsem si Hrubanovu knihu o Zlatohorském podzemí a napsal sem krátkou recenzi - jak se mi tento počin jeví. A klikl jsem na odeslat - a nikde nic.

Recenze by me zajímala, já ji mám taky doma a ty fotky jsou otřes...všechno žlutý, některý neostrý..

Já tam psal víceméně takové obecné tlachy - že kniha zabírá téměř 190 stránek a na nich se stkví přes
160 barevných fotografií. Že se o textovou část postarali Večeřa, Kotris a Vranka. Že v knížce postrádám nějakou mapku, i když důlní mapa na formátu menším, než je A4 by asi nepůsobila přehledně. Že mi kniha například ve srovnání s Janatovým Javornickým uranem nepřijde čtivá - je velmi stručná, zaslechl jsem i názor "atlas". Ale to je subjektivní dojem, jiný čtenář může u zlatohorského podzemí upadnout do euforie.
To bylo asi tak vše.

Ale když už jsi zmínil ty fotky - něco k tomu dodám - zde je rozhovor s jejich autorem: https://www.sedmicka.cz/prerov-hranice/clanek/foceni-podzemi-mam-jako-konicka-nebo-spis-kone-rika-speleolog-257382

Dovolím si ocitovat:

Jaká specifika má focení pod zemí?
Hruban: "Je to hlavně velmi náročné na zdroj světla, protože ve štolách je logicky pořád tma. Proto také podobných publikací není tolik, ne každý se do takového focení chce naplno ponořit. Možná právě proto jsem se těm štolám a jeskyním začal věnovat. Chce to hodně umu a zkušeností, a ty každý nemá. Fotím zásadně na klasické filmy, takže dopředu nevím, jak bude fotka vypadat. Přesto se mi daří dělat dobré fotky a z nich pak vybírám ty nejlepší. Ani ten výběr není snadný a člověk u něj musí hodně přemýšlet. Dneska ti kluci s digitálními fotoaparáty udělají tři sta fotek, z toho je devadesát procent rozmazaných a zbytek je špatný. Z toho se pak vybírá těžko."

Když jsem si ten rozhovor přečetl, opravdu jsem se na ty fotografie (proti nimž jsou fotografie z digitálů v devadesát procentech rozmazané a zbytek je špatný) těšil - zvláště když Petr dále píše, že každou fotí asi tak hodinu. Říkal jsem si - že budou skvělé. A pak jsem je uviděl.

Hrubanovy fotografie si nepochybně najdou spoustu příznivců, ale já se přiznám, že se mi nelíbí. Jednak - po technické stráce nejsou dobré. Barevné podání a ostrost jsou prabídné, ale zde je třeba si uvědomit, že jde pravděpodobně o scany papírových fotek, kde se na výsledku podepsalo více faktorů a nemusí to být primárně chybou fotografa. Nicméně je to škoda, protože fotografie vypadají jako by byly deset let staré.

Co ale mohl fotograf ovlivnit, je nasvícení scény. I na obálce jsou použity snímky s přepaly, protisvětlo, tam, kde je použito, dopadá katastrofálně. Mám dojem, že fotky jsou svíceny statickým světlem, ovšem nechápu pak, proč vyfocení jedné, trvá onu zmiňovanou hodinu.

Vycházím z vlastní zkušenosti, že nasvícení podzemní scény je po určité době rutina - a je to stejné v případě digitálu i filmového přístroje. Film je dostatečně expozičně "pružný", aby byl k fotografovým chybám tolerantní. Zkoušel jsem fotit na film v Richardu - a už jsem se k tomu nikdy nevrátil. Ne proto, že by fotografie dopadly zas tak špatně (byl tu samozřejmě problém s vyvážením bílé - halogenové světlo je prostě žluté, s tím se nic nenadělá)- ale doba, než uvidím, co jsem vlastně vyfotil, byla pro mne neakceptovatelná.

Zkrátka - viděl jsem spoustu fotek z nitra Zlatých Hor - byly nacvakané tím opovrhovaným digitálem - a všechny byly dle mého soudu lepší, než tyto. Když už má vyjít kniha, tak dlouho očekávaná, asi bych se na místě autora snažil, aby dopadla co nejlépe a odhodil své výhrady k digitální fotografii výměnou za to, že nebudu mít všechny obrázky z tak různobarevného prostředí žluté, žluté a zase jen žluté.

Je dobře, že kniha o tak významném revíru vyšla. Autoři jí určitě věnovali spoustu času a lásky. Nicméně - kdybych měl o podzemí Zlatých Horách představu, která by byla formovaná pouze touto knížkou - řek bych si: obyčejné, jednobarevné fádní štoly - to nestojí za to, jet tam takovou dálku.

Dlužno dodat, že kniha má bez rejstříku a včetně úvodu 43 stránek textu. Tento počet ale musíte vydělit čtyřmi, protože text se opakuje česky, polsky, anglicky a německy. Textových informací máte tedy přibližně 5 procent knihy (10 stránek), zbytek jsou fotografie.

Jo, já rozhovor s ním četl už předtím, je to tak jak píšete :D Kdyby tam člověk nebyl, tak by nestálo podle fotek tam ani jet...to je vidět že autor nemel asi kontakt na žádný speleology, ti by mu snad řekli kamarádsky jak ej to s jeho fotkama..