Čistě bádací víkend na Ostrovsku

Na základně Tartarosu jsme hostili kamarády z Vodní záchranky Kladno. Velmi solidní bádací základ pro víkend. Dále hosty ze Soběslavi a nás bylo také dost. V Celém krasu se projevuje konec prázdnin, začátek školniho roku a s tím spojený spěch, nedostatek času a důležité úkoly spojené se školou a zaměstnáním. Ještěže vysokoškoláci začínají později.  Zuzanka dorazila z holých a vzdušných pákistánských hor s romantickými výhledy na K2 do zaprděného krasu s relativně ještě podzimní zelení Moravského krasu. A tak jsme mohli jít zase kopat.

V sobotu na Ostrovsku proběhly tři pracovní akce. V Lopači pokračovala hydrotěžba v nadějné propástce Přepadové chodby. Ta se podle předpokladu zalomila doleva, tedy zpět do šikmé pukliny, kterou pod vodou v sifonu uzavřel zával. Nejhorší bude, až vyběhne přímo pod hladinu, na kterou zbývá asi 7-8m. Dále se mírně zúžila a v 5m hloubce zvolna přestává fungovat násoska, takže se přechází na těžbu ejektorem. Funguje to, ale částečně ztrácíme kapacitu, neb část vody určená pro těžbu je odvedena do tohoto sacího (vycucávacího) zařízení.

Druhá akce byla v jeskyni Liščí, pokračovalo se další Furt pryč chodbou, kterou jsme prodloužili na 5m. Za čtyři akce dobrý výkon, protože sedimenty pod stropem jsou hodně tvrdé a prosintrované. Poslední akce se nepovedla, měla vést do Krasovského propadání vytěžit nějaké balvany na stavbu zídky kolem vstupní skruže Lopače. Po poslední záplavě je výželeza ve vstupní propasti trochu nestabilní a vyžaduje opravu.

Pracovní den byl zakončen pěkným večerem, kdy jsme byli pozvání na trojnásobné narozeniny ke spřátelené skupině Hluboký závrt. Večer se na zeď Hlubokáčské základny promítaly historické obrázky ze zahraničních cest do Francie a Řecka (i jiných zemí) z 80-tých let. Pro zvýraznění historického momentu byly diapozitivy prezentovány stejnými audiovizuálními prostředky té doby a to poloautomatickým diaprojektorem. Fakt dobrý, stylový, nijak to nezesměšňuji.

V neděli se situace opakovala v převráceném gardu, šichty se vyměnily. Na chodbě furt pryč se začal projevovat velmi výrazný nedostatek vzduchu, stejně jako nedostatek místa pro vytěžený materiál. Ve finále až tak, že jsem vysypával kbelíky za vlastní záda a jimi stlačoval úhledné bábovičky do stěn. A jak si tak sedím a plácám, říkal jsem si, že bych měl zase něco o sedimentech napsat, protože místy vykopáváme prastaré úlomky sintrových desek obalených vyluhovaným mangánem, nebo tak nějak. Každopádně jsem to nafotil. Řešení najdem někdy příště zapůjčením dostatečného počtu hadic. Takže postup jen půlmetr, na Lopači totéž.

Co jiného po krasu. Na Daňkově žlíbku měl proběhnout čerpací pokus na odtokovém sifonu, který byl pro nedostatek konkrétních lidí přesunut o týden později. Možná škoda, protože následující víkend zase nebudou moci lidé jiní, z jiných skupin, kteří si akci předem naplánovali a rezervovali. Další akce na Gumovém závrtu alias Dolině překvapení. Členové Plánivské skupiny vyklidili závrt od napadaného odpadu, smetí a mršin, ze spodního patra vytahali nefunkční pracovní nářadí, bádací hrnce a část shnilé výdřevy. Bilbord mezi tím v týdnu uřezal železnou rouru na snesitelnou výšku, že už netrčí, s ostatními namontovali nový zamykatelný poklop a natřeli (Číra). Nejsou to všechny zprávy, vybral jsem jen tyto, o ostatních se dočtete jinde.

Fotografie z našich malých pracovních akcí jsou na Rajčeti.

- A malá hádanka nakonec, kohopak to, nebo copak to todleto zátiší zobrazuje???