Jarní úlid na základně i v duši

Do krasu jsem odjel v očekávání velké jarní vlny. Dlohodobě se oteplilo i v noci, ale hlavní sněhová pokrývka slezla už před třemi týdny a voda v ponorných oblastech prakticky nikde nepřekonala výšku zaplavení, která byla právě tehdy. Ponory nikde nepřetekly, pouze s malou vyjímkou Krasovského potoka, který krátkodobě přetekl jediný den, pravděpodobně 15. 3. 2010 (voda otekla do jeskyně Škrapové). Situace nebyla lepší ani v neděli. Všude byly stopy, kam až kdysi dosahovala hladina, na tento víkend až zoufale vysoko. Například Rasovna měla k přetečení asi 3,5m, Sloupský potok asi 4,5m (m.j. velmi hltala jeskyně 25C) a Lopač asi 3m. Během víkendu byly navštíveny i jiné hydro-lokality v okolí, například Vývěr Jedovnického potoka a Vážnou studnu v Lažáneckém žlebu. Tato chrllí malou smradlavou stružku, pravděpodobně pozůstatek zimního hnojení polí a odtéká do jeskyně Svážná studna.

V Sobotu se odehrálo také několik významných událostí. Hlavním bodem byl úklid na Tartarosácké základně, který se pravidelně opakuje každé jaro. V Moravském krasu měla cvičení Speleologická záchranná služba (SZS),cvičení se mělo uskutečnit v Propasťovitém bludišti. Lokalita je vyhlášeným zimovištěm netopýrů, pravděpodobně se k akci nepodařilo najít jeskyni vhodnější. Na Planině v sobotu i neděli se vůbec dařilo potkávat různé kamarády před bádáním i po něm. Večer ještě proběla schůze která se konala před tradičním Speleofórem.

Pověst o zadním únikovém vchodu jeskyně Lidomorny?

Lidomorna jako paleoprůtoková jeskyně??.

V neděli jsem si zkusil opět  mapovat s Distem. Protože Lidomornu jsem měl uloženu v PDA z dřívějška, k tomu pár hodin času, ze zvědavosti jsem oběhl holštejnskou skálu s Hradem a dělal. Ze zadní strany v místě, kde je významná písečná terasa, která se neustále trhá, že pro chodce zbývá jen několik míst, kam se dá šlápnout. Nad tímto místem je výrazná SZ puklina. Souvislost s Lidomornou se dala vždycky stoprocentně usuzovat podle smradu čundráckých ohníčků, které se dělaly ve vchodu na opačné straně Skály.

Do Lidomorny se údajně menší zločinci házeli, ti větší pak byly spouštěni. Horolezecký výzkum ukázal, že chodba kamsi nahoru s údajně vykopanými schody v náplavě v jednom z komínů existovala. Umocnil to nález kovového kruhu coby skoby v jednom z komínů. Mohl to být ale prostý slaňovací kruh od jiného zvědavce. Jeden z průzkumů komínů taky proběhl pomocí 15m dlouhého, z dílců svázaného žebře. Jen se štěstím se nikdy nestala žádná větší nehoda. Podle mapy jedna odbočka v JV části dómu Lidomorny skutečně běží pod puklinu s průvanem a k propojení chybí fyzicky prolézt asi 2m. Wikipedie píše o všem i o nálezu shůdků Absolonem a Wankelem. Puklina je ale max 10-15cm široká, takže odsouzenec musel před útěkem nejdřív řácky vyhubnout. Ale je to opravdu neprůlezné.

Blízkost k povrchu nasvědčují i sedimenty pod písečnou terasou na povrchu a jižní části Lidomorny. Zde je několik sond, kde byly údajně nalezeny písčité a říční sedimenty a štěrky ve spodní úrovni. Výzkum kdysi prováděla Holštejnská skupina a informoval mě dávno Jirka Moučka. Významné ponory zde jistě byly také, ale teorie o průtokové jeskyni není až úplně tak marná, původní úroveň může být totiž pohřbena pod mocnými vrstvami sutě nejen v jeskyni, ale i náplavami před jeskyní a svahovými sutěmi ze strany k oběma Rasovnám...

Fotografie jsou na rajčátku. O Lidomorně jinak nic moc odkazy (wikipedie, hrady na Blanensku, Climbing, článek, atd...

- Zakalená jarní voda co pěkně páchne ve Vážné studni Lažáneckého žlebu.

- Ponory Sloupského potoka pod severní stranou Hřebenáče tradičně berou vše. Ještě nebyl čas, stále platí nabídka CHKOMK na čištění ponoru a 4m dlouhé jeskyně v něm.