Kačna jama - únor 2012
Ve dnech 17. - 20. 2. 2012 proběhla další pracovní akce ve Slovinsku - jeskyni Kačna jama. Výjezd zorganizoval tradičně Tomáš Roth z Plánivské skupiny s velmi bohatým programem. Protože po nocích byly ještě poměrně nízké teploty, jedním z hlavních bodů byl povrchový průzkum, hledání nových dyhálníků (mastných fleků) a průvanových míst. V dalších dnech ještě bádání v nich. Samostatný průzkumný sestup do Benčne jamy (-172m) vč. mapování a dokumentace udělali Plzeňáci. Přímo v Kačmě bylo v plánu mapování za Ogabným jezerem, chodbu k sifonu Okretnica, potápění v něm a průzkum odboček. Případně pokud by se stíhalo i další výzkum, převážně lezení komínů a oken v dalším pokračování jamy.
Únorové akce se zúčastnila sestava napříč nejen Moravským krasem, ale i celým Českem: Tomáš Roth, Jan Pavka a Jindra Pernica (Plánivy), Vítek Baldík (Suchožlebská), Barbora Apellová (Býčí skála), Jindra Dvořáček (Topas) Honza Enčev (Potápěči Kladno), Musil (Tartaros), Tomáš Prokeš, Jirka Štěpánek a Karel Kocourek (jeskyňáři Plzeň), Robert ze sdružení Kahan a lezecké družstvo z Prahy - Jirka, Dráťák a Tučňák. Účastníci průběžně přijížděli ve čtvrtek a pátek, odjížděli v neděli a pondělí.
My jsme dojeli ve čtvrtek v noci do klubovny jeskyňářů Gregora Žiberny v Divači. Na místě už byla pražská skupina vč. Báry. Ještě týž den v noci vyrazil Tomík, Robert a Jéňa na povrchový průzkum s termokamerou. Hrubě po půlnoci dorazili ještě Plzeňáci s Jindrou Dvořáčkem. V pátek ráno jsme napytlíkovali bivakovací potřeby, lana a jinou výstroj a odjeli jsme ke vchodu. Plzeňáci dovezli z klubovny vrátek a nainstalovali ho. Poté co jsme postupně slézali nám naspouštěli veškerý materiál, čímž nám ušetřili spoustu času a práce a vydali se na svou samostatnou akci.
Já jsem společně s Tučňákem vystrojil vstupní propast, Postupně ještě slezli Drát, Jirka a Jindra Dvořáček. Odnesli jsme první várku transporťáků do Peščeny dvorany. Kačna dokáže překvapit vždy, všude a za každých okolností. Už na dně propasti mrzlo. Hliněný svah tvrdý jak beton posypaný jemnou suťovou drtí byl značně neschůdný a snímání zavazadel z lanka doprovázely komické situace a groteskní pohyby. Vymrzlý byl celý Východní rov až po Kalvárii, všechny živé krápníky byly pokryty ledem a rampouchy, zamrzlá jezírka a mrazem vzdutá mokrá hlína. Takový spermafrost. Naprosto nevšední zážitek a zřejmě i vyjímečný, protože sintry zde nevykazují např. známky nějakého mrazového zvětrání, nebo destrukce. Zřejmě podnětem byla dlouhodobě nízká teplota na povrchu, obrovská vstupní propast zafungovala jako vysavač a teplota poblíž vchodu šla pod nulu. Ven pak ohřátý vzduch vychází všemi možnými dyhálníky a úzkými komíny na povrch.
V dvoraně Peščena jsme stvořili komfortní 8-mi místný bivak, nafoukli člun na Ohavném jezeru a někteří šli ještě pod vstupní propast pro poslední vaky. Našli jsme vodu, úplně na jiném místě, než jsme čekali. V jeskyni je jinak velmi výrazný průvan a velké sucho. Udělali pozdní oběd a kolem 17-té hodiny odpoledne vyrazili směr sifon Okretnica (slovinsky "točna", protože se nachízí přímo pod točnou nádraží v Divači).
Odbočka leží poměrně blízko za Ohavným jezerem. Začíná další vodní plochou, kam je nutné přenést člun. Jinak je chodba asi 700m dlouhá a má navíc asi 200m odboček. Další jezero následuje po průlezu přes horní skalní přepad a může se s lehkým namočením přebrodit. Pak je prolízačka přes balvany a vysoká táhlá puklinovitá chodba se skalním dnem. Tato lehce klesá a stejně lehce meandruje až ke krátkému jezírku. Zde nafukujeme druhý člun. Za jezírkem se charakter mění, zatímco voda odtéká několika skalními kaskádami doleva k sifonu Station (nádraží?) Ve vyšší etáži pokračuje koridor doprava. Přes skalní prahy, mezi popadanými stropními kulisami a masivními zkorodovanými sinrovými plotnami se dostaneme k dalšímu jezeru. Musíme přinést člun. Průběžně od začátky chodby provádím mapování a Jindra fotí. Bohužel člun je jen jeden, čeká se vždy na nás. Vrátilo se dvoučlenné družstvo se člunem, můžem tedy pokračovat přes další kaluže, sintrová jezera a kupy až do většího dómu. O jezeru na konci si myslíme, že se jedná o sifon Okretnica. Protože je už hodně pozdě, necháváme tu veškerou výstroj a se člunem se vracíme zpět, v bivaku jsme v 22.00 večer.
V sobotu brzo ráno jdeme pod vstupní propast pro potápěčskou a další výstroj, obnáší 8 vaků, což s nově příchozími hravě zvládneme. Realizujeme kontakt s povrchem pomocí vysílačky. V bivaku se nasvačíme a vyčkáme nově příchozích. Kolem 10.hodiny přichází Enčev, Vítek, Jindra Pernica a Bára bez slovinců. Stejným způsobem jako předešlý den se dostáváme do Okretnice. Já mapuji odbočky, Bára na mě čeká se člunem, Honza se přestrojuje do potápěčského, Vitek a Pernica mu pomáhají, Jindra D. dokumentuje. Pražáci se chystají lézt výrazné okno v dómu s bohatým skapem.
Sifon se však brzo ukázal jako jezero. Opět jsme přiblížili člun a pod velmi nízkým stropem jsme se protlačili do další suché chodby končící 6m hlubokým stupněm. Přivezli jsme materiál, lana a výstroj. Na dno se spustil nejprve Honza a zjistil, že na konci je ozajstný sifon Okretnica. Pak slanil ještě Tučňák, vystrojil Honzu, spustili jsme potápěčské flašky, ponor mohl začít. Po půlhoďce se Honza vynořil zpět, odřízl si 10m lana a zase zmizel pod vodou. Dráťák s Jirkou mezitím vylezli sympatické okno s nesympaticky odporným blátem a postoupili 30m k úžině s průvanem. Honza v sifonu postoupil také a poměrně výrazně. Cestou musel zdolat s kompletní výstrojí další stupeň. Nově objevená chodba končila opět sifonem, kde byl postup zastaven kládami a závalem.
V tomto stavu jsme akci ukončili, sbalili jsme věci a vše postupně transportovali ven. Přes jezera jela výstroj na člunu, v úzkých a lezeckých úsecích pomocí živého řetězu, transport byl dlouhý a vyčerpávající. Materiálu bylo velmi mnoho, jeskyně mokrá a blátivá, byli jsme rádi, že jsme vše měli v jedenáct před Ohavným jezerem. Na další úkoly, ani průzkum jiných částí jeskyně nezbyl absolutně čas. Myslím si, že jsme udělali maximum. V bivaku k původnímu osazenstvu přibyl ještě Honza. Vítek s Bárou a Jindrou berou nějaké batohy a vyráží směr povrch, do Divači dojedou ve 3 hodiny ráno.
Druhá noc byla o něco horší, ale dalo se to. I přes veškerou starostlivost přibylo písku ve spacích pytlech. Výstroj je téměř mokrá, podoveraly také a všude je písek. Vysušování v průvanu nepomohlo. Jídla však dost, vařiče hučely i přes půlnoc. Ráno, neděle, vstáváme v 8 ráno. Balení věcí, výstroje a nezbytný úklid bivaku. Jako první odcházíme s Jindrou Dvořáčkem, neseme každý dva batohy a ihned zahajujeme výstup. Věci si předtím navěšíma na hák vrátku. Po nás s dvouhodinovým zpožděním jdou ostatní a mají vynášky dvě, čímž jsme vše odtransportovali pod propast. Poslední akce, ponor v Plzeňském rovu pod Jižní dvoranou jsme odložili pro nedostatek času, lidí a chutě na jindy. Je to blízko vchodu, jít se sem může třeba v létě.
Venku již byli připraveni zbylí účastníci u vrátku. Nejprve tahali plzeňáci, mají dlouhou cestu domů, museli brzo vyrazit. Dál jsem pomáhal Tomíkovi a Robertovi. Mezitím vylézali ostatní, ale museli jsme odjet také. Takže zbytek visel na pražácích, Báře a Jéňovi. Vtahání zbytku a demontáž vrátku. Vítek s Jindrou Pernicou se šli podívat ještě na nějakou propast, cesta domů je čeká až v pondělí. Ostatní hlídky na povrchu se v pátek, sobotu a neděli dopoledne věnovali prolongaci Vítkova Dyhálníku a jiných lokalit.
Celkové shrnutí a vyhodnocení akce ponechám na povolanějších. Jak jsem už psal, Kačma mě opět překvapila. Jednak sintrovo-ledovou výzdobou a zejména rozměrnými prostorami za Ohavným jezerem a to jsme byli teprve na začátku. Počasí venku v pátek ráno a prý i v sobotu bylo excelentní, jarní, slunečno, velmi teplo a bezvětrno. Pod ústím propasti na výsluní jsem viděl rašit první sněženky. V sobotu v noci zapršelo a do rána tam, kde bylo mokro byla místy v propasti ledovka. Takže komické pohyby doprovázely i náš výstup nahoru. To se vyřešilo přistrojením dalších lan, zejména kolem vrátku a v ústí propasti. Jinak vše proběhlo v pohodě. Byla to jedna z akcí, kde jsem vůbec nefotil, protože při mapování nebyl čas a ani jsem dole foťák neměl. Fotky bude mít určitě Jindra (djin) na Rajčeti a určitě je budu linkovat, třeba v bulváru a taky Tučňák fotil a filmoval. Humorných videíček bude dost...