Kousky krasu.
Předspeleofórový víkend ke konci dubna. Velikonoce, jarní svátky. Speleologická akce na Slovensko se neuskutečnila, zůstali jsme na rodné krasové hroudě. Nepopisoval jsem jej, stejně byl jen pracovní. Asi nejdůležitějším počinem byla koněčná úprava vchodu do Krasovského ponoru. Jeskyně je zakonzervovaná, bylo potřeba dodělat a upravit okolí vstupní skruže a odvézt hromadu vytěženého materiálu. Podle subjektivního dojmu už ponoru a okolí nic nehyzdí, nic nevyčnívá, nic nepřekáži. Hlína jednou určitě zaroste, okolí vchodu snad jednou budou kosit společně s celou loukou.
Nějaké úpravy proběhly i v neděli na Lopači. Toho jsem se nezúčastnil, volil jsem povrchovku po krasu. Courání po Sloupsku, jakpak to hezky za Hřebenáčem zase odtéká a kolik nových děr je ve Starých skalách. Nějaké nové otvory jsou i v bývalé šachtě za Evropou a Indií. Zprvu to vypadalo na přirozený propad, ale po bližším zkoumání tomu někdo trochu pomáhal. Nevím jak hluboko a bez ztráty desítky to někomu vydrží kličkovat mezi těmi obrovskými a nestabilními bloky. Stavba čističky je už taky v posledním tažení, pracovníci provádějí poslední estetické úpravy.
Návštevu Holštejnska, Lidomorna je kupodivu ještě nezadrátovaná. Ostrovsko-Macošská planina a podobně. S několika jeskyňářskými osobnostmi, bylo možno se potkat i odpoledne na Balcarce v bufetu (Kelly, Klobouk, Koník), eventuelně i večer u ohně na základně (Švorcák, Karel Zábrana). A docela jim šlo hraní od ruky. Jako vždycky. Stejně tak i v pondělí s pomlázkami a různými říkankami. Na nějaké velké akce to stejně nebylo, tělo se nechovalo jak mělo, takže raději odjezd domů.
Minul týden a obstarávali jsme Speleofórum 2011, zážitků tolik, že to dalo na celou samostatnou stránku. Po něm další týden opět na startovní čáře. V pátek začal pracovní víkend na Lopači za pomoci několika skautů z akce Obrok 2011, která se konala v Češkovicích nad Blanskem. Organizátoři skautského setkání sami nabídli pomocnou ruku, spíše nekolik pomocných rukou, odměnou za prohlídku nějaké jeskyně. Nabídky využilo pár skupin, mezi nimi i Tartaros. I když pomoc byla spíše symbolická a nápor 2x15-ti lidí byl sice odhodlaný, nicméně marný a na velkou práci to stejně nebylo.
Pro mě pracovní víkend začal až v sobotu před polednem na Kamenném ponoru. Přišel jsem akorát včas s nepatrným předstihem. Moje drobná výpomoc představovala být na povrchu u elektrického vrátku a knoflíku. Všechno je zmechanizované, nebyl problém vytěžit přes dva kubíky kamení. Alespoň odhadem podle obří hromady vedle vchodu po práci. Jeskyně Kamenný ponor je velmi krásně umístěn nad Sucholskou plošinou, Pustým žlebem a zbytkem severu Moravského krasu. Pohledem lze obsáhnout včechny plošiny až po Harbechy i se závrtem š.3, většinu krasových obcí, snad kromě Nových dvorů ukrytých v lese a Veselic, schovaných za kopcem. Kochat se pohledy do kraje a vymýšlet nové teorie o podzemí pod ním.
Práce a pohybů tolik, že nebyla možnost ani vytáhnout fotoaparát. Jeskyně Ovčín zatím pouští a s obrovským nasazením a trpělivou prácí je stále vidět do volného prostoru. Voda odtéká, jednou se i zde dočkáme rychlých postupů po vodě do neznámých odtokových jeskyní do Amatérky a Punkvy. I když se dnes nerubalo směrem kupředu, celá jeskyně byla vyčištěna od skládek deponovaného materiálu a byly povedeny různé technické práce jako např. prodloužení kolejové dráhy. Lokalita je tak připravena k další prolongaci. Skupina Kerberos je velmi aktivní, přes odmlku mezi svátky jezdí každý víkend.
V neděli na Býčí skále. Víkend přál i turistické obci, jen za sobotu navštívilo Dny otevřených dveří 600 lidí. Souběžně bylo Křtinském údolí, Josefově a u jeskyně více souběžných akcí. Od výroby korálků, lití železa, vaření guláše přes divadlo a ukázky různých pravěkých kostýmů a pračlověčí umělecké tvorby i jejich rutiní denní činnosti. Návštěvníkům se věnovala podstatná část ZO 6-01 za vydatné pomoci členů jiných skupin, např. Speleoklubu Brno a Tartarosích děvčat. Rozsáhlou činnost v jeskyni dokumentovalo mnoho fotek z jeskyně, vývěsek a plakátů z plavících akcí a Barové jeskyně, dokumentace netopýrů, výzkumných prací a výzdoby odlehlých částí jeskyně. V předsíni byla připravena velmi naturálně pojatá expozice například s imitací hlavy v mosazném kotlíku a usekané ruce polité jahodovým sirupem. Výstava byla doplněna věrnými replikami kultovních předmětů z období Halstattu a magdaliénu se skvělým výkladem pana Šebečka a Zuzky.
Záživná byla i odpolení procházka po stráních Křtinského údolí, kolem Kostelíku nahoru nad Krkavčí skály, ke Staré Huti v Josefově. Kolem Švýcárny zase nahoru po chodnících prastaré naučné stezky se zbytky turistického značení na Ruský kříž, kolem Partyzánské jeskyně zase dolů ke žlíbku Vaječník a zpět na Býčinu. Jsem po poslední chemii, bylo potřeba tělo trochu rozpohybovat aby bylo použitelný i na jinou činnost v jeskyni, než-li jen procházky a exkurze. Zatím se tomu daří se střídavými úspěchy....
Malá galerie z obou víkendů je uložena na Rajčeti: