Lopač a závrt Okrouhlík.
Konečně jsem dodal do krasu poslední díly z 30-ti metrového žebříku. Doma mi před jarní pracovní sezonou už zavazely. Po téměř měsíční odmlce jsem konečně plně atomobilní. Žebřík je důsledek delší spolupráce mezi Tartarosem a skupinou Devon (6-22) a je určen do nových objevů v závrtě Okrouhlík. Vztyčen bude v Půlnoční propasti, mimo jiné v zatím největší jeskynní prostoře na západ od Pustého žlebu. Měl jsem možnost zúčastnit se pracovní akce na této lokalitě, nikoliv však na motáž žebříků, ty se musí nejprve sesadit svrtat a jinak zkompletovat včetně kotevních táhel. Jednalo se o běžnou pracovní akci se skupinou Devon.
Půlnoční propast má rozměry asi 4 x 10m při dnu prostory a v polovině je taky o 5 m širší (poznámka. Petr Barák upřesnil: Největší rozměr propasti je 17 x 11 x 36 m. Měřeno laserem). Výška od objevného okna je 30m, nahoru ještě vedou nějaké komíny a opačnou stranou pak trativod běžící standardním severním směrem, stejně jako celá lokalita. Konec trativodu je už 30 pod dnem žlíbku Peklo, celková hloubka lokality je 70m. V Půlnoční propasti je několik oken, většina byla zdolána již dříve dodaným 9m kusem žebříku. Jedná se většinou o přítoky a spolu s dvěma vertikálními tektonikami (jednou z nich může být i Damoklův dóm, kam jsem se pro svou tloušťku nedostal) vytvořily tuto obrovskou prostoru. Odtoky byly v suti dva, později byly propojeny a vedou severně k hypotetickým vodám Suchdolským. Na konci trativodu jsou pak sedimenty písčité (většinou typická rezatá brněnská vyvřelina) a spláchnuté sedimenty z polí, místy jsou vrstvené. Při volných stropech jsou zbytky uhlíků a jehličí z občasných záplav. Sedimenty jsou od průvanu velmi suché.
Pracovní exkurze začala fotografováním Půlnoční propasti ve stavu ještě bez žebříků. Propast se slaňovala, instalace žebříků ušetří mnoho času na výstup a sestup pracovníků i jejich výstroje. Dokumentace různých odboček jeskyně, Damoklova dómu atd. Těžení sedimentů z koncového trativodu a dobré postupy kupředu. Rukama prošlo přes 150 kbelíků, akce byla zakončena pozdě večer. Zápis z akce na fóru Devonu je tady, fotografie od Ivana Poula zde.
Lopač. Skupina Tartaros v sobotu hydrotěžbovala v nejnižším místě Chodby za Koncovým sifonem. Pro rychlé postupy ve velmi měkkých říčních píscích proto i druhý den v neděli. Hadice nám zůstaly roztahané, tak škoda toho nevyužít. Chodba na konci klesá JZ směrem podél notoricky známé ukloněné pukliny 40-220°se sklonem 40-45°k JV (130°). V místě asi 3 m pod úrovní hladiny v koncovém sifonu opouští kanál tento stereotyp a míří meandrující rourou jižním směrem. Po dalších 3m se profil zvyšuje a dno je pokryto balvany, strop jde konečně do horizontu. kromě písků, které přežvýkalo čerpadlo se vytěžilo asi 100 kbelíků štěrků a kamení , materiál byl uložen v jedné z přítokových odboček. Štěrky tvoří převážně pravé ostrovcké a velmi měkké droby. Tyto nejsou kupodivu příliš opracované a mohly být kdysi součástí nějaké povrchové terasy, která byla jednorázově spláchnuta do podzemí. Ostatní materiál opracovaný je, tvoří drobný štěrk do 2cm, částečně prochází čerpadlem, jsou to kulmy, kalcity, kvarcity i valouny křemene (poslední tři komponenty do 5-ti % celkového obsahu). Menší frakce nelze popsat, jedná se převážně o říční písky. Postupy o celkové délce 4 m byly zmapovány.
Během obou dní jsem nestihl pořídit jedinou kloudnou fotografii. Na Okrouhlík jsem chytře zanechal náhradní baterie v autě, takže jsem byl rád, že jsem vůbec svítil, ale bohatě stačilo, že dokumentoval Ivan Poul z Devonu. V Lopači zase nebyl čas a hodně mokro. Tento víkend byl vůbec dostatečně pracovní.
POZNÁMKA: Závrt Okrouhlík a objevy v roce 2009 podle mého názoru má plné právo kandidovat na letošním, dubnovém Speleofóru 2010 na Objev roku 2009, každoročně udělovaným předsednictvem ČSS. Svou délkou, hloubkou, objemem prostor, výzdobou a jinými atributy (dosažením objevů) plně konkuruje objevům ve Svozilce (Býčí skála) a v Blaníku (jeskyně na Javorce - Český kras). Je otázkou, jak naloží předsednictvo s nadhodilým objevem členů Plánivské skupiny v Novém Sloupském koridoru v roce 2008, které se nezdařilo ututlat do roku následujícího...