Malé jarní předtančení...
Únor mám skoro za sebou. Má méně dní, k jaru je blíže. Po třech docela hustých akcích na začátku roku bylo potřeba se taky koukat na neblahý svůj stav financí. Takže jsem zahraniční výjezdy musel střídat s prací o víkendech. Ten poslední únorový se konečně dalo vyjet. Třeskutý mrazy, které nás zaskočily hlavně v Tatrách vystřídaly teploty vpravdě jarní. Tuhle pěšky z hospůdky kolem čelovky létala ozajstná můra a ze všech spár a kůr stromů vylejzali komáři. Divoké kachny táhnoucí na sever se cachtaj a řvou v jezírkách na krasových plošinách, které vznikají v depresích a závrtech. Půda je ještě promrzlá, voda se dere do pozdemí zatím jen svými ponory. Na sluníčku mizí sníh pod očima a nechává v krajině kontrastní čárky tam kde je zasetý ozim. Vrásčitou strukturu tam, kde je oranice a malé rybníčky tam, kde se kdysi v plošině nalézaly dnes již zaorané závrty.
Zvýšení teploty a přísun slunce sice zapříčinily oblevu a s ním i doprovodné lokální hydrologické zajímavosti, ale nebylo to tak bouřlivé jako v roce 2003 a 2006, přesto však zajímavé. Pozorovací exkurzi jsem začal na Ostrovsko-macošské plošině. Lokálně jsou zaplaveny zejména menší a mělké závrtky, dělají tak planinu více plastickou. V úvale Městikádě sníh už zmizel, jedině tady se dá chodit, protože je zatravněná. Všude jinde je příšerné bláto. Asi nejzajímavější byla situace ve Sloupě. Na průzkum tam jsem se těšil, protože v pátek večer došla informace, že jsou tu snad zaplavené i silnice.
Nejprve jsem zamířil k propástce 3. vchodu. Tam úplné ticho, propástka byla bez vody, skrze mříže průvan nesl ven akorát prach. O to lepší byla situace u Hřebenáče. Tady tekl kalný proud v řádu do desítky kubíku a mířil kupodivu všechen za Hřebenáč. Pouhá snad dvacetina průtoku i méně tekla do Starých skal. Bránila tomu jednak zamrzlá hladina, bariéra ker zachycená na ní a pravděpodobně také pročištěné ponory a snížené koryto za Hřebenáčem. Ze západní strany Hřebenáče byly aktivovány všechny ponory, kry byly nahnány do laguny směrem ke Sloupu, hloubka jezera odhadem 2-3m. Hltače musely fungovat naplno, protože hladina nejevila ani po dvou hodinách známky stoupání. Ponor pod SZ pilířem hučel jak turbína, i přesto, že byl vloni vizuálně hodně zanesený. Hltal ponor, který se propadl v r. 2003 a nově otevřená díra těsně vlevo vedle výpustě kanalizace.
Za těchto okolností jsem se podíval do Starých skal. Musel jsem přelézt přes Náplav, udělal pár fotek z výšky. Řečište do skal bylo kompletně zamrzlé až ke dnu, po ledě teklo pouhých asi 5-8cm vody a po ní se zvolna přisouvaly malé kry. Voda se tiše ztrácela v prvním věším ponoru hned u portálu do jeskyně. V jeskyni sucho až se prášilo. Někde vpravo tiše bublal Sloupský potok, zatímco venku se dravý proud motal za Hřebenáčem. Bylo tak sucho, že se dalo projít i chodbou Spojovací do vchodu Sloupských jeskyní. Podél levého břehu až k Evropě a Indii žádné změny. Změny jsou jedině v bývalé šachtě, která jednak nasává a jednak tu nějaký chytrák bádal, nikoliv dolů, ale dopředu!!!.
Dál proti proudu i žlebu jsou aktivovány hlavně pravostranné přítoky Žďárná a Petrovický potok. Jak jsem později zjistil v Pustém žlebu a doma z Kelfových fotografií na internetu. Přítok Luhy je stále zamrzlý, jeho sběrná oblast leží převážně v lesích Drahanské vrchoviny. Jeho čas teprve příjde, klidně až za 14 dní. Hodně aktivní bylo staré vyústění sloupské " nově oddělené" kanalizace co dostalo slovy Hadaře také řádný klistýr. Dle hnijící smradlavé vody byly poctivě vypláchnuty všechny septiky v širém okolí. Zajímavý byl také výlet do Pustého žlebu.
Naproti Novoroční jeskyni v zákrutu u vrtu vyúsťuje strmý žlíbek nahoru ke plošině mezi Vavřincem a Sloupem. Zde tekla docela bystřina, byl jsem se mrknout, na případné ponory, a fotit, protože tento stav nastává pouze na jaře a ještě vyjímečně. Nahoře mizely kubíky ornice, jinak nic výjmečného. Stejně tak na sousedním Vavřineckém potoku, kterým jsem šel zase dolů. Čelo této lokální povodně jsem zastihl asi 80 metrů za ponory U žida. Ty byly stejně ucpané jako dřív a před jeskyní jezero. Další přítoky na Suchdolském žlíbku a v Pekle zřejmě fungovaly také, zaznamenali je při akci jeskyňáři skupiny Devon a z opačné strany od Punkevních jeskyní bádal a fotil Kelf. Co ostatní oblasti na severu.
Zajel jsem se podívat na propadlý závrt pod Šošůvkou. Ten hltal přítok do 80 l/s u své jižní strany. Podtékal mocnou sněhovou závěj a čerstvý hlinitý sesuv z boku závrtu. Rozvodněný potůček je krátkodobá záležitost, než odteče voda z tajícího sněhu. Každopádně vertikální odvodnění doprovázely pěkné chrochtavé zvuky. Určitě by nebylo na škodu někdy lokalitu otevřít. Na Nové Rasovně byl vodní stav v podstatě předpovodňový, voda přinášela nějaké kry, dno údolí bylo pod sněhem, koryto Bílé vody jen velmi lehce rozlité. Na Ostrovsku se povodeň také ještě nerozběhla. Zvýšený vodní stav byl na Lopači, do Rogendorfu neteklo vůbec nic, Krasovský potok hravě pobíral ponor u Šamalíkových jeskyní. Rozvodnil se potok Hložek a udělal tradičně velkou louži před jeskyní Cigánskou. Dole ve Vintocké Souběžné chodbě nastoupala voda během 12-ti hodin o 3metry. Svědčí to o skvělých odvodňovacích poměrech v této části jeskyně. Krátký periodický tok se odehrál i v Ostrovském žlebu. O délce asi 200m dotekl ke Přepažení, večer už zmizel.
Nic dalšího jsem nezjistil, neb jsem jel v sobotu večer domů. O další reportáž se pokusím i příští týden, protože se do krasu chystám zase. Nějaké fotografie jsem umístil na Rajče a jsou to fotky z celého února. Tedy i z akce začátkem měsíce na Harbechy a Suchého žlebu.
- Periodický tok v rokli nad zákrutou s bývalým vrtem v Pustém žlebu. Má poměrně prudký spád a nezanedbatelnou sběrnou plochu. Bylo by zajímavé zjistit návazné krasové útvary na něj.
- Nově propadlý závrt pod Šošůvkou. Dnes se veškerá voda propadá do něj, závrt se zvětšuje a pojme jakékoliv množství vody, což je dobrý předpoklad k otevírce.