Speleologie? Speleokomedie?...Všechno!

Rajbas Outdoor Kotlík a první letošní sníh

24.11.2008 20:24

Páteční cesta do krasu trochu později než obvykle. Za Blanskem to bylo jasné. To cosi u silnice a ve stráních byl první sníh co se nenápadně připoměl. Deštivý pátek a ucmrndané Brno kdesi dole v údolí, tady jsou už přece kopce. Nějaký sníh napadl ještě přes noc a ráno byla podniknuta krátká akce v NSK - vynešení potápěčského materiálu. Pak rychle do Blanska. V rámci Kotlíku byly i jiné speleoakce. V Suchdolském ponoru a závrtě Hedvábná. Mladí geologové, studenti měli sestup do Nové Amatérské jeskyně.

V Blansku už od pátku probíhá outdoorová akce - Rajbas outdoor kotlík. O velkém zájmů vyznavačů těchto aktivit hovoří i několik přednášek se speleologickou tematikou. Tomáš Roth přednášel o Kačné jamě ve Slovinsku, Marek Audy o ztraceném světě Venezuelských stolových hor a Tomáš Mokrý o nových objevech v Amatérské jeskyni (tuto přednášku měl původně Z. Motyčka). Já jsem se zúčastnil pouze sobotního odpoledního promítání, které začalo ve 14. hod. Jednotlivé přednášky byly poměrně dlouhé a některé trvaly až 40 minut.

T. Roth provedl účastníky historií a současností Kačné jamy, kde Plánivská skupina provádí už třetím rokem výzkumy a dílčí objevy. Přednášku doplnil soborem v power pointu s pěknou hudbou a krátkým filmem. Následoval Karel Vejchodský z klubu tandemového létání na padáku. Ten prezentoval 700 km dlouhý přelet opuštěného brazilského území. Dvojice letců měla čtyři mezipřistání a co hlavně, neměla vůbec žádný pozemský podpůrný tým. Nějak tak bych si představoval čundr budoucnosti. Dnes podobně cestuje pavouček, jeho vlákna v obličeji a ve vousech oznamují příchod babího léta...

Co jsem opravdu nemusel, bylo krmení žraloků. Mě to blbě nedělá, ale nechápu autora, který všem vysvětloval jak je krásně adrenalínové se mezi žeroucí žraloky potápět. Ale každý to bereme jinak, obrázky se zdály být profesionální. A tak jsem přišel i o půlku Dakkaru, dobrodružství člena a dokumentaristy v podpůrném týmu tohoto těžkého pouštního závodu. Následovala Lenka Klicperová o afrických ženách a jejich osudu. Úvod se sice zvrtnul ve feministické mudrování, jak ten úděl ženy těžce nesou. Záhy se z toho vyklubala opravdu zajímavá přenáška o životě v Africe, o zdobení, tetování, vaření například a sociálních vztazích v horách Konga.

Vyhlášení výsledků a různých soutěží a pořadatel představil dva jezdce biketrialu, což je něco jako volný styl jízdy na kole přes překážky. Jednoho si pamatuju, Vašek Kolář, promítli film z nějakého ježdění, závodů a osobně předvedl různé kousky na speciálním kole bez sedátka, aby bylo jasné, že nekecá. Pěknej vstup do programu. Hodně aktivit ve znamení free je v módě. Například freediving. Film o potápění na nádech mezi korálovými útesy s monoploutví, dvěma ploutvemi, ale i hodně hluboko úplně bez ploutví. Free jak víno, jestli navrch ručkovali po laně, nebo na prsa ve filmu nebylo, ale některé freedaivistky měly pěkně přiléhavé neoprénky. Byl tam i výcvik bazéně, kde dětičky freedaivistů dělaly do kamery opičky a jiné vylomeniny.

Vyhrál snímek Slovenského páru cyklisů, kteří zdolali napříč Gruzii a Arménii na kole. Film sami natáčeli, stříhali i reprezentovali. Některé postřehy a zajímavosti z této krkolomné cesty, ve které nechyběl ani pokus o výstup na Kazbek, byly velmi zajímavé a aktuální. Na závěr přednesl Dodo Kopold, také Slovák několik svých cest do Himalájí a výstupů na významné vrcholy. Na programu pak byla v kulturáku tancovačka. Podobný program probíhal i naproti v kině a v bočním klubu. Nejde absolvovat všechno, i tak byl zbytek dne krátký.

A tak přišla neděle. Večer jsem byl odvezen na jedny narozky zpět do krasu. Ď Zuzanka. Vypadá tak, že to budu přes měsíc všem vracet (dnešní nemilosrdný ortel hematologické zprávy o borelióze a hromadě antibiotik v kapse). Bim měl přednášku o Amatérce a objevech v Novém Sloupském koridoru. Studentíci geologie které jsem měl v neděli provádět tamtéž, zastrašilo počasí. To naštve, protože jsem se musel vracet pro jeskyňářské hadry z předešlého dne. Přes noc připadl další sníh, takže procházka po krasových plošinách byla velmi dynamická o čemž svědčí nějaké fotečky, co jsem pořídil....

- Možná jako zimní dokrmování pro lesní zvěř v pojetí lenivých myslivců, ale spíše už jen sklizeň ze setrvačnosti, na odvoz a uskladnění už nezbyly  prostředky...

- Tajuplné místo vedle Bučí, které se na první pohled jevilo jako vývrat nějakého velkého stromu. Na druhý pohled kopaná a zamaskovaná sonda.