Skleněné dómy, závrt Okrouhlík a jiné jeskyně

Na pátek jsem si domluvil pracovní akci spojenou s exkurzí do horních pater Skleněných dómů. Tuto část jeskyně jsem moc neznal, protože vždycky se nasadily klapky na oči a jelo se rovnou dolů. Nějaké horizonty, o nich se jen mluvilo, mapa v podstatě nikde není, jen polygon. Sestup jsme provedli s Honzou Švehlou a dalšími třemi členy skupiny Moravský kras a Kubrtem, kterého jsem vezl do krasu.

První, nultý horizont je těsně pod vstupní šachtou asi -7m jako bezvýznamná klesající odbočka. Podstatně mohutnější je horizont první. Leží v hloubce asi 15-20m a výškově by odpovídal výrazné prostoře nejbližšího Korálového závrtu. Nejen tam, blízko se nalézá i vstupní partie jeskyně Horní v Chobotu, Srnčí a na druhém břehu i Smrtní jeskyně. Prostory jsou překrásně vyzdobeny nástřikovými a aerosolovými formami sintrů, kterými jsou překryty mocné polohy sutí z nějaké povrchové deprese. Výškově naproti dalšímu stupni odpovídá Jezerní chodba s podobným charakterem i výzdobou. Jezerní je krátká a jeví se spíše jako přítoková severní odbočka do systému. Pokračování totiž vede pravděpodobně J-JJZ směrem na Korálový závrt, svěčí o tom výrazná tektonika, na které jsou obě horní patra založeny.

Slaněním se dostaneme na patro druhé, vertikální stupeň je asi 20-25m hluboký. Výškově odpovídá jeskyni Hamerníkově, Troskám a dómu Pionýrů v Srnčí a spodnímu patru v Korálovém závrtu. Sev. směrem je výstup k Jezerní chodbě, vlevo dolů pak pokračování stupňovitou chodbou k vertikálám nad Katedrálou. Podle úlomků tlustých sintrových desek a jejich opětovnému zarůstání se tyto prostory mnohokrát zanášely a opětovně vyklízely (poklesávaly). Chodby jsou velmi členité, vertikální cirkulace musela být hodně komplikovaná. Východním směrem od etáže vede velmi zajímavá a nadějná odbočka Tobogán. Po vstupním meandru nasadí východní směr o pod úhlem cca 40° a rozměru 3x2m klesá v lité skále 30 metrů. Končí v klastech, ale na příčné poruše je vylitá sintrem, který mohl v minulosti podstatně zadržet nápor povrchových sedimentů. Navíc se dole stáčí spíše horizontálně. 1,5m nad zemí je sintrový okraj bývalého jezírka, je to mladší záležitost, nic to neznamená.

Současné pracoviště je v chodbě přímo pod horním patrem, jižním směrem na Korálák. Buhužel tu není moc vodítek, průkop je veden podle pravé stěny chodby neznámých rozměrů. Ústí chodby je pravděpodobně 2m vlevo v závalu. Z ní je po 8-mi m rozrážka do stropu, kde jsou písčité, okrové, až béžově světlé sedimenty pravděpodobně terciér, podobné jako v některých odbočkách Korálového závrtu. Vrstvy nejsou původní, ale sukundárně přeplavené z povrchu. Další sedimenty tvoří šedé, světle šedé až krémové mazlavé hlíny s černými skvrnami asi nějakých minerálů. Zbytek jsou hnědé, rezavé až červenohnědé prastaré sedimenty povrchového zvětrávání. V chodbě je ještě pokus o nižší úroveň průkopu s podobným charakterem. Vpravo, západním směrem je několik trativodů a podél stěny i stropních koryt, do pravděpodobně nižší souběžné chodby, jejíž náznak je vpravo za traverzem (celá tato část je za tzv. Traverzem). Začíná malou propástkou a zasintrovaným závalem. Tyto chodby zjevně budou vertikálně komunikovat s patrem prvním. K práci jsme se příliš nedostali, výstup ven pozdě večer.

V sobotu ráno domluvená další pracovní exkurze do závrtu Okrouhlík. Lokalita je dnes velmi známá, na speleofóru dostala cenu diváků za objevy roku v ČR. Poslední objevy - asi 120m chodeb v nejnižším místě se uskutečnily týden před fórem. Účastníci se rozdělili na několik družstev. První měla za úkol dokončit stavbu 30m dlouhého žebříku, takže na konci směny jsme ven lezli velmi pohodlně. Druhé družstvo zkoumalo některé komíny, bohužel jich není mnoho a jsou malé. Já jsem pomáhal s mapováním jeskyně a zcela vyjímečně stál na prvním konci mapovacího produktu u tlačítka Dista. Petr B. má lokalitu rozmapovanou, není třeba do toho nijak zasahovat, takže pokračoval zavedeným způsobem - tužka, guma, měřičský zápisník. Body budou osázeny později, protože bychom blokovali vrtačku pro technické práce a lezení. Po čtyřech hodinách jsme se všichni sešli u odtokového trativodu a udělali pár kbelíků.

Lokalita Okrouhlík, staré a nové objevy budou dokumentovány a určitě popsány později na patřičných místech. Mě zaujaly dvě věci. Přítoková chodba s nepatrnou vodotečí. I přes údajně silnou bouřku na povrchu jsme v podzemí nic nezaznamenali. Přítok, dříve než byl zaharazen závalem, který evidentně vyjel z šikmé tektonické poruchy mohl dotvořit podstatnou část prostory nad trativodem. Půdorysně je podobný Půlnoční propasti. Dál mě zaujal koncový odtokový trativod. Vypadá jako koryto zařízlé ve směsici bahna a písčitých vrstev v poměrně široké chodbě. Tyto místa jsou zatápěna, o čemž svědčí vodní čáry se smetím a uhlíky až 10m nad trativodem a vzhledem k nepatrným přítokům a velkým prostorám se to může dít teoreticky i z opačné strany. Nad sifonem je chodba o níž jsem se domníval že je zbytkem nějakého výše položeného odtokového meandru. Ve výšce asi 4m je pak korozní hladinová rýha na které je rozšířšné místo s eventuálním paleoodtokem a svědčí o dlouhodobé stagnaci vod zde. V rýze jsou místy i zbytky sintrové desky, reliéf je mnohokrát setřen další erozí, korozí, opadanými lavicemi se stropu a sekundární výzdobou.

Nakopané sedimenty se nedají z kbelíku vysypat, ani vylít. Je to něco mezi. Přesto lze doufat, že se jedná jen o další z řady sifonů, které směrem ke Konstatnímu vývěru v Amatérce ještě budou...Akce (účastníci) je popsána na stránkách ZO 6-22 Devon.

V neděli poslední plánovaná akce, mapování horních pater Šamalíkových jeskyní. Chráněné zimování netopýrů skončilo, v jeskyni jsme našli jediného ospalce - vrápence v Horních patrech. Akce s Denisou, v jeskyni jinak bylo velmi mokro, výstup se zadařil i vystrojení a je to připravené na příště. Z pater se příště provede i fotodokumentace, aby se sem příště nemuselo lézt. Pro vyhotovení mapy jsou to poslední neznámá místa. Mapování se moc nedařilo, pouze drobné dodělávky za vchodem. Zbytek skupiny pokus o Hydrotěžbu v Lopači. Nakonec se ani nazahájila pro deštivé počasí a prudké zvraty vodních stavů pod 2. vodopádem. V krasu ještě hydrotěžba ve Spirálce (Plánivská skupina), návštěva Ruských speleologů (Cavex, Moravský kras) ve Vintokách a NSK, práce na ponoru Krystýnce (skupina Topas) a tak dále....

Pár drobných momentek z pracovišť jsou na rajčeti...

Skleněné dómy - fotografie, akce v r. 2010, Korálový závrt.