Speleo č.50 vyšlo...

O posledním 49-tém čísle jsem psal v lednu. Včera jsem obdržel jubilejní 50-té číslo tohoto speleologického občasníku. Autoři si dali záležet a vybavili důležitou přelomovou brožurku kladívkovým papírem a kompletně barevnými fotografiemi. Čímž předsednictvo splnilo svůj slib a udělalo tuto tiskovinu opravdu reprezentativně. Co jsem slyšel. Na toto  výjmečné číslo budou navýšeny prostředky a všechny skupiny měly možnost se zde seberealizovat. Bohužel toho využily jen některé.

    O čem se tu dočtete. Pochválení časopisu od předsedy ediční rady ČSS Milana Geršla. Dále tradiční informaci od předsednictva, kde se dovím o dalších publikovaných materiálech ČSS, například brožurky SZS na formátu A6. Napadlo mě, že nejenom já neumím počítat, protože formát je ve skutečnosti A7. Tak se lépe vleze do přílby. Dozvěděl jsem se o nastoleném trendu a stoupající tendenci odevzdávání závěrečných zpráv. Ediční rada prý  připravila několik zásad a doporučení pro autory do sborníků ČSS. Snad se někdy a někde dovíme jaké to jsou, protože konec roku se blíží. Na závěr je skupinám doporučen pečlivý výběr kandidáta na Valnou hromadu, jehož jméno se mělo dodat na sekretariát do 31.3.08 (oběžník č. 90). A také že ČSS funguje na principech zastupitelné demokracie. Následuje stručná tabulka o hospodaření ČSS v roce 2007 s údaji o příjmech a výdajích společnosti.

    Aktuální a dlouho očekávaná informace, která byla (pravdivě) slíbena v dubnu, že vyjde v nejbližším čísle se týká JESA - jednotné evidence speleologických objektů. Konečně je to černé na bílém, aby nemusely vznikat další dohady. Při začtení do velmi složitě prezentovaného problému se nedozvím téměř nic nového, než na speleofóru v dubnu. Otázníky zůstávají, kdo je nositelem projektu, jak moc zastupitelé lobují u příslušných autorů projektu za lepší výhody pro ČSS a zda nedochází někde ke střetlm zájmů. Slováci tohle mají už vyřešeno, dostali na své "JESO" grant i placeného člověka, získaného výběrem. Přínosy JESA pro ČSS jsou na konci příspěvku, kde se dozvím o soukromých archívech ješitných vysloužilců a propadlištích dějin. To je pravda, opravdu mnoho archívů speleologických velikánů končí bez náhrady v soukromých rukou malých človíčků, kteří většinou nikdy nejeskyňařili. Někdy je to ovšem dobře.

    Speleo pak pokračuje Domácími lokalitami a skupinami, ktere jsou řazeny podle registračních čísel. Hned u Tetínské skupiny mě zaujala zpráva o aktivitách jeskyně Na Damilu, která byla několikrát zasypána a znovu otevřena a dokumentována. Uměle zasypaná, nebo odstřílená jeskyně je vždy nenahraditelná škoda. Nějaká záchrana by snad šla, viděl jsem ji v Páterově - Podolské jeskyni, kde byl nad vchod jeskyně  vztyčen průlezný komín a následně obsypán vyvážkou sousedního lomu. Takže nezbyde, než skupině držet palce ohledně této lokality a přát hodně bohatého sponzora a rozumné úředníky. Skupina pak dále popisuje svoje aktivity v oblasti.

    Zlatý kůň tu prezentuje svůj objev jeskyně Panama a svoji činnost, stejně jako Geospeleos, který publikuje navíc několik map, zdařile provedených Michalem Koločavou. Za pročtení stojí i Speleoklub Týnčany. Popisuje zvláštní způsob hydrotěžby v Divišově jeskyni, kdy je kopaný materiál z jeskyně dopravován vodou a hadicí. Technické detaily nechám stranou, jen se mi líbí, jak v Týnčanech narvou 8 kbelíků do jedněch koleček, ale výkony to jsou, nejsou však všude technicky proveditelné. Poslední z Českého krasu je Barrandien, Javorka a jiné jeskyně. Vaničky, sesuvy, transporty, nálevky a odvádění vody z pracoviště. Krátké a pěkné čtení.

    Roman Mlejnek popisuje svoje biospeleologické výzkumy a článek je doplněn tabulkou, obrázky a literaturou. Za Moravské skupiny tu je Býčí skála opět s hydrotěžbou a závratnými postupy v Býčině a Barové jeskyni. Dále jsou tu aktivity pro veřejnost a průzkumy v jiných částech systému. Fotografie doplnil Vlastík Káňa. Podobně a vyčerpávajícím způsobem popisují několikalété výzkumné úsilí i další dvě skupiny. Jihomoravský kras jeskyni Na Turoldu, Liščí a jiné objevované jeskyně krasu kolem Mikulova. Jirka Kolařík sahá hodně, žel stručně do historie. Skupina Topas popisuje svůj vznik a jeskyně ve své oblasti Pustého žlebu a Suchdolských plošin. Dále rozsáhle přináší svoje objevy v Suchdolském ponoru, aktivity v Amatérské jeskyni a jiné, např. dokumentační a publikační činnost a fotografování.

    Sever státu patří skupině Sever Jeseník s objevem dómu v Liščí díře u Vápenné. Pseudokras a historické podzemí zastoupily kořenové stalagmity O. Jenka a Jirky Kopeckého. Samozřejmě se dovíte i o jiných pseudokrasových systémech v ČR a o pracovních a prezentačních aktivitách skupin z Broumovska. Téměř všechny skupiny využily možnost anglického sumáře a publikování literatury.

    Historickou sekci zastupuje Mirek Kala vzpomínkou na 50. výročí objevení jeskyně Spirálky v Moravském krasu a životopis Brněnského amatérského speleologa a archeologa Jiřího Čubuka. Zprávy ilustruje jedinou a málo známou historickou fotografií K. Absolona u jeskyně Spirálky. Technickou část uvádí Bohuš Koutecký prezentací několika méně známých uzlů, které se v různé míře v zahraničí již používají. Není to bráno jako příkaz, co mají speleoalpinisti vázat, jen pouhé doporučení. Každý uzel stejně musí být uvázán stoprocentně, jinak neplní funkci. Jako např. Dračí smyčka. Z nových je naopak lepší trojitý osmičkový uzel na spojení dvou lan, který je podle mého názoru naopak bezpečnější a jednodušší, než špatně uvázaná rybářská spojka. Dál je tu několik řešení nouzových slanění, samoblokujících uzlů a podobně. Autor ilustrací jsem uveden já, ale není to tak úplně pravda. Obrázky v úvodu jednotlivých kapitol je autor neznámý a je škoda, že není uvedený, já tak hezky kreslit neumím.

    Poslední část Spelea č. 50 je literatura a recenze studentských bakalářských a závěrečných prací v krasech od Martina Knížka. Některé práce mohou být z odborného hlediska velmi zajímavé a možná se půjde dopídit k celým pracem. Je to hezký počin, protože řadový jeskyňář se k nim obvykle nedostane a bývá často překvapen, že se na jeho pracovišti vůbec něco takového děje. Poslední recenze patří Seznamu jeskyní Slovenské republiky a anglické knize Mysl v jeskyni.

    Tak to je vše, prosím čtěte....