Na konci listopadu dorazilo do speleologických řad první letošní 53. číslo spelea. Poslední dvě se sice vyskytly už v dubnu, ale pod pořadovým číslem byl rok 2008. Další tři čísla obdržíme pod stromeček. Obálka je již tradičně barevná s perfektními fotkami, nad zprávami z předsednictva se tradičně zahnízdil netopýr šukající jeskyňáře od neznámého autora. Podle zkratky JV to možná bude Honza Vít a jeho vousatý večerníček vytlačil lepou černovlasou děvu od Káji Saudka. Nezbývá, než listovat dále.
Předseda společnosti upozornil na dvě mimořádné události. Jednou je mezinárodní kongres v Kerrvillu, o čemž později píše ještě Romec a získání pořadatelství dalšího kongresu v r. 2013. Každému musí být jasné, že je to pouhý začátek. S pokračujícím trendem odcházejících ZO z ČSS a jiných znechucených jedinců, může nakonec kongres v klidu organizovat nějaký komerční specialista na Moravský kras. Druhou je upozornění na 30. výročí založení společnosti a výstavu Pojďte s námi do jeskyně!, kterou poukazuje na další článek Pojďte s námi do jeskyně! Od zpravodajství z Kerrvillu jsem možná čekal něco víc, než zjištění, že v americe se špatně shání české pivo. Jednotlivá jednání a oficiality jsou však rozepsány dobře a více než detailně, včetně zákulisních bojů a intrik, což některým jedincům z česka není vůbec cizí. Ale je to výzva, kongres se nedělá blbejma řečma. Prací. K tomuhle odstavci patří ještě souhrn nově dostupné literatury od Jiřinky Novotné a pokyny pro autory příspěvků do sborníku Speleofóra.
Domácí lokality. Petr Barák (6-22 Devon) popisuje zkoumané lokality ve Veselickém žlíbku (Peklo). Článek čekal v počítačích RR dlouho a není aktuální, neboť v Okrouhlíku mezitím přibylo několik desítek metrů do hloubky i délky. Je to jediné domácí zpravodajství, stejně tak zahraniční, kde Cimbál (1-02 Tetín) popisuje strastiplnou dokumentaci v jeskyních a propastech Slovinského Krasu.
Historické podzemí a pseudokras se zabývá důlními díly v Hostěradicích na Znojemsku. Neustále zkoumané podzemní lochy, štoly a jiné kaverny pospojované v rozsáhlý přes 1km dlouhý komplex pískovcového podzemí. Další zprávou je nález kosterního pozůstatku v Pytlácké jeskyni Labských pískovců a jeho důmyslného průzkumu. Obě zprávy jsou rozsáhlé a je vidět, že byly psány jaksi do "foroty", kdyby se někdy hodily.
Technika má také dva příspěvky. Petr Polák (SZS Morava) detailně popisuje záchranu z traverzu, zejména proto, že tato metodika nebyla nkdy přesně a systematicky vyzkoušena. Jedná se ale o sundání postiženého především z cvičného traverzu, který bývá většinou delší a používají se jiné pomůcky. Na jeskyním ostrém traverzu stejně většinou dojde k dalšímu lanu, nebo hrubé síle. Každopádně bod plus za skutečně ověřené poznatky v praxi. Pavel Dobeš (7-01 Orcus) popisuje slanění na mailoně přimáčklé lanem k centrální deltě. Snad je to chápáno jako improvizace v případě nouze, protože ač jsou popisované prostředky kovové, písek v lanu dokáže vytvořit krásné žlábky i v dobré oceli.
Přeložený článek od Ph. Hauselmanna (překlad Martin Sluka) pojednává mapování z trochu jiné stránky. Autor předpokládá, že čtenář ví, co jsou to body, azimuty a polygony. Zabývá se tím, jak nakreslit mapu, aby byla dobře čitelná a použitelná, způsoby popisu i čtení z ní. Zabývá se médii, ve kterých a jak by měla být ukládána, stejně jako možnostmi jejího zneužití, nebo ztracení. Článek je doplněn několika obrazy a příklady a i když nadpis vyznívá poněkud "americky", skutečně donutí k zamyšlení.
Další čtyři zprávy se komentovat opravdu nedají. Snad jen Ladislav Slezák, jenž připomíná historickou úlohu skupiny Punkva - Náhorní rovina. Někde jsou drobné chybičky, například o začerpávacím pokusu v Dolině překvapení, ale jinak milý příspěvek.
A Vašek Kuttan. Měl jsem čest se s ním několikrát setkat na akcích krasové turistiky, jež pořádala ještě za bolševika TJ Lokomotiva Brno po celém Československu ve spolupráci s Českýmí organizacemi. Společně se Standou Mayerem, Brodským, Mírou Trtílkem a Junkem jsme vyjížděli na Barrandien, pohraniční pevnosti ČSSR, nebo pískovcová města v Sasku, Hřensku, nebo Půlčíně. Bylo to ale hrozně dávno. Vašek byl fajn rovnej a tvrdej chlap, co se dnes už moc nevidí.