Uklízení Lažánecké jeskyně, instalace kyvadla v jeskyni 13 C a nepokojné počasí na Pokojné...

Bádání v krasu jsem začal už ve středu na Býčí skále nejprve koupáním, pak bádáním ve Svozilce, na které mě Martin Golec ze skupiny 6-01 pozval. O výzkumu v jeskyni a nově objevených prostorách se lze dočíst na stránkách ZO 6-01. Já jen mohu dodat, že tak čisté a vytříděné písčité sedimenty, které se dají hrabat skoro holýma rukama jsem ještě nikde jinde v krasu snad neviděl. A taky postup za jedno odpoledne v pěti lidech, téměř 4 metry mluví za vše.

V pátek jsem neměl práci a odjel do krasu dopoledne. Navštívil jsem oblast Zrcadel, údolí Floriánku a přilehlého okolí, včetně nejzápadnějších vápencových výchozů tamtéž a Rudickou plošinu. Za ponorem v Pokojné jsem lokalizoval jeden krásný ponorný závrt, spíše údolíčko s ponorem, portálkem, jeskyňkou na konci a zdechlinou kuny lesní. Jinak tu byly spíše samé pinky a jiné pozůstatky po dolování. Klasický závrt se hledal hodně špatně. Tak jsem se dostal až na nejzápadnější okraj plošiny pod Pokojnou. Tam jsou vápence velmi málo zkrasovělé, nicméně jednu jeskyni, zahrabanou a v současnosti obydlenou liškou, neočíslovanou jsem skutečně našel. Délka asi 5m, zbytek by se musel vykopat. Čisté josefovské vápence a vertikální rozpukání skalního masivu by mohlo napovídat prastarému ponoru ve velmi vysoké úrovni.

Přes Rudickou plošinu se vrátil k Seči, kde jsem měl uloženo auto a vyjel na sever. V sobotu ráno bylo ve Sloupu součinostní cvičení hasičského záchranného sboru spolu se Speleologickou záchrankou. To se odehrálo v Negelově propasti, kterou minulý týden Plániváci vystrojovali (viz minulá zpáva). Hasičů bylo hodně přes padesát a spolu s kompletní SZS ještě více. Nagelovka je velká, přesto přemýšlím, kam a za co se ti všichni vystrojení  požárníci pověsili. Blíže o akci bude jistě na stránkách speleorescue, kteří tuto akci organizovali. Já jsem ve Sloupu byl z jiných důvodů a to se podívat, co provedla velká voda po poklesu hladiny. Staré skály byly stále zaplaveny, spojitou hladinu ukazovalo zaplavení vstupu do chodby Spojovací. Za Hřebenáčem se výrazně aktivovaly ponory na jeho severní straně, dokumentuje to naplavení velkého množství dřeva, větví a odpadků a stále proudící voda do těchto míst. Propady pod západní stěnou jako by nefungovaly a neprojevovaly se ani vírem, nebo poklesem hladiny. Jinak tu zatím nic neobvyklého není.

Dopoledne provedla skupina Tartaros po dohodě se Suchožlebskou skupinou vyčištění vstupu do Lažánecké jeskyně a pokus o zhodnocení lokality. Jeskyně leží v lůmku pravděpodobně na stavební kámen nad Lažánkami a dlouhodobě sloužila jako smetiště. Ve vstupní části už byly nějaké pokusy o vyklízení odpadků prováděny. Na webu jsem našel nějaké fotografie dětí neznámé skautské skupiny jak vynášejí v holých rukou odpadky ven. Asi 15m za vstupem je snížená chodba, jež byla zanešena navíc sutí. Ve stížených podmínkách v minimálním počtu 4 lidé jsme vynosili ven asi 5O kbelíků suti. Venku jsem se pokusil ještě separovat převážně sklo a konzervy od ostatního materiálu. Dalších asi 30 kbelíků jsme uložili v jeskyni. Pak se podařilo jedinému členu týmu Vaškovi Dobešovi proniknout do prostor, které popisoval Ryšavý za Speleoklub Brno. Chodby jsou velmi těsné na samé hranici průleznosti. Pozitivní je nález několika údajně kulmských valounů nad ústím 20m hluboké propasti. Druhé pozitivum je velmi intenzivní a studený průvan směrem ven. Níže nebylo sestoupeno z důvodů bezpečnosti. Vašek tam byl sám a neměl lano. Bude potřeba zorganizovat další výpravu se štíhlejšími účastníky. Jeskyně je na stránkách ZO 6-14 popisována jako paleoponor, mě to hned od prvního pohledu připadalo naopak jako tlakový (dole v nižším patru pod úrovní žlebu zahrazený) paleovývěr z oblasti západních Harbechů, možná z nějaké vyšší úrovně až od Suchého žlebu.

Odpoledne jsem měl s Pavlem Kalendou z Plánivské skupiny domluvenou pomoc na opravu a reistalaci kyvadla v dómu Halucinací v jeskyni 13 C. Proto jsem nestíhal ani Oťasovu vernisáž v Rudici, která se opět tradičně vyvedla, jak jsem se dnes dočetl na Jeskyňáři.cz. Pavel nestíhal před očekávanou jarní vlnou uklidit kyvadlo a kameru do bezpečných vyšších pater. Takže kamera odplavala, kyvadlo se utrhlo a konzole na kameru a protiprůvanový kryt se ulomila. Prostě jarní vlna. Vlastní kyvadlo díky hmotnosti 3 kg odplavalo pouze kousek a dalo se vylovit, stejně jako konzole přivařit. Takže jsme pověsili do propasti nový drát, zavěsili kyvadlo, umístili starou konzoli a novou bednu, jež zbraňuje průvanu zkreslovat pohyby kyvadla. Kamera bude umístěna později, neb nový drát se bude měsíc kalibrovat na místní podmínky a napínat. Kyvadlo slouží ke sledování seismických pohybů skalního masívu, které se tu provádí už druhým rokem. Výsledky měření z loňska bude Pavel jistě někde uvádět a co jsem se dozvěděl, jsou velmi zajímavé a prý i zásadní. V jeskyni jsme strávili čas prací až do pozdního večera. Při té příležitosti jsem vyzkoušel nový lanový trenažér, jež je ve vstupní propasti umístěn. Je to opravdu pěkně vystrojené, vzdušné, prostě...takové... "Plánivské".

Večer brzy nekončil, Vašek slavil narozeniny a spousta věcí byla letos "prvních". Kromě první jarní bouřky nad Lipovcem a nepokojného počasí nad Pokojnou včera, jsme dneska rozdělali první oheň venku a narazili první bečku. Někteří spali poprvé letos venku odkud utekli hned po prvním raním  lijáku zpět do chaty.

Ráno v neděli se bádalo ve Vintokách a akce byla v jeskyni Šamalíkové na sčítání netopýrů. Nejvíce jich bylo ve Východním dómu v oblasti stropních hrnců 8 ks, z toho 6 netopýrů velkých, 1 netopýr malý a 1 vrápenec. Dál byli pouze jednotlivci. Vrápenci po jednom ve vstupní chodbě, západním obchvatu, dóm s propastí a Západním dómu. Netopýr velký pak jednotlivě v Západním dómu a komínu k Balcarce. Celkem 14, což je o dva více, než po sčítání na začátku zimy. Vypadá to, že se přisunuli někteří blíže k východu. V jeskyni bylo hodně mokro, převážně skapová voda z tání sněhu před 14-ti dny. Co se týká Lopače a Rogendorfu, stále vyčkáváme na pokles vody, pravděpodobně se uskuteční příští týden.

Fotografie jsou na Rajčeti...

- Sníh v kaluži vody, kterou vytvořil. Ze závěje a netaje. Věřím tomu, že takhle to funguje a voda má určitě ještě méně, než ten 1°C. Dešťová voda, která minulý pátek ráno rozjela kulminační vlnu měla +6°C. Voda v Bílé vodě mohla mít tak o dva méně a vtékala do Zbořiska nad Ledovou chodbou pouhé 4 hodiny. Tohle stačilo na převrácení klimatických poměrů v Ledové chodbě z -1°C na +2°C, že za dva dny zde nebyl žádný led a to Ledovou chodbou voda vůbec netekla. Ve Sloupě to s teplotami deště nemohlo být jinak.

- Ponory v severní patě Hřebenáče. Voda sem přéliš často nedosahuje, tudíž nikdy neposoudíme hltnost těchto lokalit. Vtahované dřevo proudem však mluví asi jasně.