Veselý žleb
U svých posledních toulek jsem zase navštívíl nové místo. Stal se jím Veselý žleb a v podstatě východní a střední část Moravského krasu. Počasí bylo konečně pěkné s tropickými teplotami. Na programu v pátek a sobotu byly přípravné práce a hlavně večerní potlach. Pro mě to znamenalo jeden kontrolní noční sestup do Lopače, za účelem zjištění pohybu hladiny. Dál jsem se neúčastnil, během víkendu se na pracovišti pohybovalo víc kompetentních (mladších a zdravějších) osob.
V sobotu jsme se přepravili do obce Rudice, kde mimo jiné probíhaly i Rudické slavnosti na počest tuším 750 let založení obce. Kolem poledne jsme odůkladně prošli lom Seč, který je po deštivém období pěkně zaplavený. Pro fajnšmekry kaolínového čvachtání a pískových staveb je tu nepřeberné množství inspirací. Trochu jsme se poohlídli po peckách, vždycky jsou pěkně deštěm obnažené v čerstvě vyerodovaných stržích. Něco nafotili, prošmejdili okrajové a málo navštěvované kouty bývalé pískovny.
Poté co moje parťačka musela odjet za jinými povinostmi, pustil jsem se na sever. Cestou jsem šel kolem nové rudické propasti Tumperk, která se zatím ukrývá pod kanálovým poklopem, nicméně s krásnou tabulkou, fotkami a popisem lokality poblíž. Starosta obce dbá na návštěvníky a kolemjdoucí a upozorňuje je na nové zajímavosti. Kromě této nové atrakce je tu ještě geologický park, muzeum ve větřáku, kaple Sv. Barbory a jiné. Největší nával krojovaných obyvatel i vysoké polední teploty jsem přečkal v romantické hospůdce Chaloupka s chlazeným Budvajsrem.
Tady uzrál i nápad navštívit Veselý žleb, kde jsem ještě nikdy nebyl. Takže kolem stavebnin na Novinky, dolů přes stráně s krásnými zasypanými jeskynními portály ke Svážné studni. Nahoru na Konrádův dvůr a pod Harbech. Podél pravé stráně pak vzhůru Veselým žlebem. Tento žleb je logickým pokračováním Lučního údolí a není vůbec krasový. Převážně křtinské hlízdnaté vápence tečuje pouze v dolní části, kde je velmi zajímavá ponorná jeskyňka. Dále se tyto materiály projevují v několika drobných skalních výchozech a malém lůmku, kde se také kdysi těžily falešné Křtinské mramory. Podsunutí břidlic a drob je tady stejně kouzelné a nenápadné, jako v severních částech krasu západně od Vilémovic a Krasové.
Za lůmkem už vápence valí přes vrch Strážnou SSZ, kdežto Veselý žleb pokračuje SSV už v břidlicích. Není dlouhý, asi jen 2km měřeno od silnice Jedovnice-Lažánky po horní okraj nad Vilémovicemi. Přesto jím nevede vůbec žádná cesta, žádná komunikace, jen tráva a tráva. Napříč jsou dvě boční rokle, jež slouží povětšinou jako maskované smetiště. Pihu na kráse nahradí romanticky umístěná chatka, leč poměrně vybydlená a po malém úklidu použitelná v případě deště, k přespání, nebo k jinému veselí. A taky kouzelné výhledy z horního severního okraje žlebu.
Pak už nezbývalo, než dokončit pouť přes Harbech do Vilémovic, přes vilémovické stráně. Tady se chystá malé překvapení, zohyzdění horní hrany škrapových svahů nějakými ploty. Takže letos je možná poslední příležitost pro fotografy zachytit tyto stráně v původní podobě bez překážek. Bylo nutné přejít žleb na protější Macošskou plošinu a kolem závrtů do Ostrova. Večer byl rozlúčkový, Zuzka a Hankou odjíždějí na nějaký čas za moře. Strávili jsme jej u bečky Radegastu, dobré hudby a vynikající atmosféry....
Tak proběhl další zajímavý víkend, fokty z povrchu jsem umístil na rajče, Fotky ze slavnostního večera jsem viděl u Švorcáka, ale najdou se určitě i jinde. Dál ještě uvedu informaci z geologického průvodce: Jedovnice - Veselý žleb.