Výpustek. Bájná jeskyně u Křtin - Některé omyly a chyby nacházející se v publikaci.

Vyjádření autora ke komentáři:
Podle mě sestává ze dvou odlišných částí.První část je určitým druhem recenze, ve které je upozorňováno na překlepy a chyby v textu. Druhá část má spíše charakter článku, ve kterém jsou interpretovány informace a rozvíjeny současné názory na danou lokalitu. Typicky je to vidět hned na začátku u obrázku Výpustku, kde je dokazováno, že jeho chodby nebyly tehdy tak velké, jak je na něm vidět. Jistě je to správné, všichni první autoři tak i Výpustek popisují. Já sám jsem ten obraz použil jen jako dobový záznam a nikdy jsem z něj nevyvozoval velikost jeskyně. Tak jak je to formulované, si však každý čtenář musí nutně vyvodit, že jsem si to myslel. Je to způsobeno tím, že jsou směšovány dnešní názory a interpretace s recenzí textu a čtenář nemůže dost dobře rozlišit, co je co.
Uvedená kniha je vlastně přehledem dřívějších znalostí o jeskyni a používá proto pouze vydané publikace, text tedy využívá a je psán podle dříve vydaných písemných pramenů, jedná se o historii výzkumů. Nemohu proto uvádět dnes rekonstruované půdorysy jeskyně, které nebyly
publikovány. Moje interpretace některých dřívějších záznamů, pokud se
vyskytují a pokud jsem je použil, vychází proto pouze z mých znalostí. Je
nutné si stále uvědomovat, že se jedná o souhrny dřívějších znalostí, v
podstatě tedy o historii jeskyně. I nově založená řada má být obsahově
zřejmě věnována historii krasových území a ne odborným článkům jiných
vědních oborů.
Pokud se týče titulu profesor, byl tak běžně použit v publikovaném článku a
použil jsem jej proto též. Po pravdě řečeno, neuvažoval jsem o tom, o jaký titul se jedná, že by to nemusel být titul učitelský.To se týká i některých dalších připomínek.
Celá řada částí komentáře tedy rozšiřuje mnou publikovaný text,
nejedná se již tedy o publikovanou historii. Proto do určité míry působí komentář spíše jako publikace, která rozšiřuje text vydané knihy, která však byla zamýšlena pouze jako souhrn dřívějších znalostí. Bylo by dobré, obě části, recenzovanou a rozšiřující nějakým způsobem rozlišit. Pokud mohu říci svůj názor, spíše než komentář čili recenze by se hodil článek o Výpustku, ve kterém by došlo k rozšíření textu o nové dosud nepublikované poznatky a samozřejmě by mohly být uvedeny ty, kde jsem se mýlil.
Děkuji za zveřejnění.

Jak je zřejmé, ten, kdo korigoval, nechci říci přímo upravoval, protože publikace byla zcela určitě s tím nejlepším vědomím dávána dohromady, měl, musel mít a má (podle celého redigovaného textu) přehled o mnohých věcech, včetně jednotlivých detailů. Je klasikou, že se tohoto ujal Jura Urban, nebot´neznám nikoho lepšího, kdo se orientuje v tolika jazycích, včetně latiny a je schopen dát dohromady správné překlady. Domnívám se, že příště by mohl prof. Musil oslovit J. Urbana, nebot´by se tímto odstranila spousta určitých nedostatků, které vznikly bud´omylem nebo nechtěně. Jinak publikace je rozhodně zajímavá a jednoznačně doporučuji těm, kteří se chtějí o Výpustku dozvědět více.

"požárem v dubnu 1945 při realizaci plánu ničení"

Tehdy byly stěny prostor pokryty souvislou vrstvou sazí. Dneska jsou saze soustředěny do ostrůvků na stěnách (leopardí kůže). Je zajímavé, jakou vzdálenost (někdy desítky mm) urazili saze ve vodním filmu na stěnách. Není to asi úplně stejný mechanizmus jako u leopardích kůží v jeskyních: saze jsou nesmáčivé a tak se s molekulami vody odpuzují, naopak vzájemně k sobě se přitahují (hydrofóbní interakce).

Chtěl bych především poděkovat Jirkovi za projevenou důvěru a zveřejnění textu v mém médiu. Upozornil jsem ho, že v mých novinkách pravděpodobně brzo zapadne jsa překryt dalšími aktuálními informacemi. Poradil jsem mu publikovat ještě například na speleo.cz, jeskyňáři.cz, nebo v odborných médiích které jsou historiky a odborníky určitě sledovanější, než francimus.
Článek jsem bohužel jen letmo prošel, recenze, nebo komentář určitě musel dát spoustu práce. Potěšitelný je první výsledek, doktor Musil nikoho nenapadl, za připomínky poděkoval. Když já, třeba i slušně připomínkuji některé edice, výtvory a články, vzbuzuje to většinou jen hysterické reakce. To je samozřejmě také dané charakterem a osobností pana profesora, na rozdíl od těch ostatních.
Ještě jednou děkuji.