Začátek června 2012 v Moravském krasu.

Do Moravského krasu vstoupilo nejisté léto vrtkavým a hlavně uchcaným počasím. Krasové planiny nám pěkně obrostly, dlouhotrvající sucho, které mimochodem umožnilo zajímavá hydrologická pozorování už skončilo. Stejně nejistě jako i konec školního roku přináší starosti našich studentů s různými závěrečnými a podobnými zkouškami. Skupina Tartaros se dál věnuje důležitému průzkumu a taky údržbě starých lokalit. Několik víkendů proběhlo na vystrojení Karhanova závrtu pevnými žebříky a ve finální části byla provedena rekultivace povrchu, zarovnání poslední skruže zeminou a odvezení nářadí, včetně vrátku i trojnožky.

Členové skupiny se pilně věnují také výcviku mapování pomocí Dista a programu Pocket-topo. Byla zahájena revize mapového polygonu jeskyně Lopač v podání Igeho a Kristýny. Revidována bude Kloboukova a Kellyho mapa s doplněním nových a vyhydrotěžbovaných chodeb. V neděli jsme se pak poohlédli po nějakých dalších jeskyních Ostrovského žlebu. Stráně tu jsou velmi zajímavé a skýtají další potenciál, zejména pod sever Harbešské plošiny v té nejvyšší úrovni.

Z dalších akcí po krase bych uvedl rozsáhlejší průzkum skupiny Hluboký závrt s menšími, ale nadějnýmí objevy a postupy. Základnu u Hlubokého závrtu na chvíli obýval bezdomovec. Informace měla nakonec vyústit v nějaké všeobecné varování ostatním skupinám, nakonec se z nešťastníka vyklubal neúspěšný sebevrah. Ve Sloupě, ale i v jiných zpřístupněných jeskyních vč. např. jeskyně Císařské probíhaly různé doprovodné, vesměs kulturní akce. V dětských myslích se asi nejlépe zahnízdí Neandrtálci v krasu, kteří nakrátko obývali a lovili ve Starých skalách, Stříbrné chodbě a Kůlně. U jeskyní se pekly šťavnaté medvědí kýty, rozdávaly se sekyromlaty.

- V Ostrově u Macochy probíhá oprava rybníku, oprava hráze, oprava a výměna stavítek, rekultivace břehů, odbahnění. Rybník už za život prodělal několik přerodů. Nejprve z požární nádrže a záchytu povodňových vod v koupaliště. Později samovolný přechod z koupaliště v chovný rybník . Po získání dotace EU proběhne přerod z rybářského revíru v rekreační vodní plochu.

Následující víkend byl akcemi bohatý ještě více. Už v pátek jsme měli kulturní večer na základně. Zahráli jsme si s trampskou osadou Tortuga dlouho do noci. V sobotu i neděli pak absolvovali se Švorcákem různé exkurze. Já jsem se věnoval se Zuzkou Minaříkovou dalšímu mapování, respektive revizi mapy mezi Kaňony, Busgaňkem a Hlinitými síněmi v Býčí skále. Kromě dalších metrů jsme postupně zjistili několik záludností práce s programen Pocket-topo, zejména důležitost co nejpřesnější kalibrace přístroje. Chybná, respektive nedostatečná kalibrace může vést až k 30° úchylce v azimutu. Skupina Tartaros pokračovala v práci kolem koncového sifonu v Lopači. Z ostatních významných krasových akcí bych zmínil tyto:

Závrt č.3 na Harbechách, zde bylo provedeno úspěšné čerpání koncového sifonu. Hadice tentokrát vedly až na povrch, což se ukázalo jako správné řešení. Akce jsem se nezúčastnil, i když jsem původně strašně chtěl. Celovíkendovou akci kompletně zajistila a obsadila Suchožlebská skupina a provedla ji v podstatě "kapesními" 220V čerpadélky. Voda byla čistá, takže to šlo. Nějaké výsledky a dokumentace je již na webu na Oťasových stránkách, na mapu a popis si budeme muset ještě počkat. Lokalita je velmi perspektivní i svoji polohou, těším se na další zprávy.

Další akcí správy CHKOMK byl seminář o Amatérské jeskyni, respektive z toho co jsem slyšel a pochopil tak "Školení" průvodců po jeskyni a nové podmínky její ochrany. Na seminář jsem pozvaný nebyl, i když jsem kdysi vypracoval jeden projekt na mapování a další průzkum Sloupského koridoru a proti kterému se téměř nikdo výhradně nepostavil. Můžu uklidnit ostatní, že nebyli pozvaní ani autoři jiných projektů, například SpeleoArt a jiné zážitkové agentury. Zúčastnili se naopak členové ČSS, kteří nikdy na průzkumu Amatérské jeskyně nijak nespolupracovali. Zda obdrželi průvodcovský certifikát to opravdu nevím. Člověku, který se ocitl v pozici obtížného hmyzu to divné nepříjde. Ani to, že v této jeskyni chodí lidé, kteří schválně vysypávají karbid a odpadky v místa, které jsou nejvíce viditelná a aby amatérům co nejvíce uškodili. Ochrana jeskyně včetně kamarádských vztahů a jeskyňářských zásad tady skutečně dostávají na prdel jako nikdy dříve.

Další a prospěšnou akcí je týdenní výjezd studentů hydrologie z Prahy. Skupinu vedl Jirka Bruthans ve spolupráci s CHKOMK a ČSS, byli ubytováni v zázemí Plánivské skupiny. Průběžně pracovali v celém Moravském krasu a lokalitách Býčí skála, Ochozská, Amatérská jeskyně. Tady jsou mimochodem tak nízké stavy, že byl přístupný i Sloupský koridor, v červnu věc nevídaná. Kromě drobných nehod, jako zbloudění v Amatérské jeskyni bylo měření úspěšné. Výsledky měření se pokusím časem sehnat. S Brutem, jež se zabývá hydrologií a jinými výplněmi jsem měl i krátký rozhovor na téma: Kysličník uhličitý v jeskyních Moravského krasu a pravděpodobně se o něm i časem samostatně rozepíšu, takže v kostce:

Ve statických jeskyních Moravského (ale i Českého) krasu je údajně standardně 5% kysličníku uhličitého. Takový typický příklad je Člupek, kde je 7-9%, zde je obvyklá koncentrace nad rámec dotovaná hnojením polí, organickými splachy a třeba i dřevěnými výztužemi. Pokud je tam méně procent, např. 1%, vůbec to není na škodu, správná 5%-ní hladina by teoreticky měla být někde níže. A hlavně není to známka neproudění vzduchu, protože cirkulovat může vzduch i s CO2. Úroveň (hladina) je většinou kontinuální, pokud se v jeskyni nepracuje a není moc členitá, eventuelně rozlehlá, kdy se koncentrace mění v souladu s pohybem vzduchu, rozdílem teplot a tlaků. Například, když máte v jeskyni 3% v jedné propástce a hned vedle jen procento jedno a to dokonce i po akci. V podstatě jsem se zajímal, jestli jeho přítomnost může pocházet např. od hnijící vody potoka Lopače.

Poslední zajímavost bych uvedl návštěvu jeskyně Vymodlené v Hrádském žlebu. Potkal jsemv neděli Milana Hnízda, tak jsme o jeskyni pokecali. Milan současný stav vychvaloval, ale odpoledne jsem už byl mírně skeptický. Stále je nesmírně těžké určit genezi jeskyně, ale pravděpodobně jde o paleovývěr z doby, kdy ještě tato část žlebu vůbec neexistovala. V jeskyni není vůbec žádný kulmský materiál a marně jsem hledal vrstvu křemenných oblázků za vchodem, na kterou upozorňoval P. Kalenda. Vstupní část je zasedimentovaná chodba neurčitelných rozměrů a vyplněná jíly s nevýraznými vrstvani, zejména u stropu. Na stěnách jsou prastaré sintrové formy z dob, kdy tato zřejmě původně puklina až na povrch byla volná a probíhalo mocné krasovění v teplých obdobích.

Ve vzdálenosti asi 9m od vchodu se situace mění, průkop se dostane do typických povrchových zvětralin, rudých kypřejších hlin bez vrstev, zvětralých ostrohranných úlomků vápence. Vše je prorostlé kořeny, takže není předpoklad ani pro volnou prostoru nad sedimenty. Jeskyni kromě těchto produktů vyplňují i popadané vápencové bloky, jeden z nich má na sobě i sintrový nátek, který vznikl v jiné poloze kamene, než v té současné, takže i toto řícení je velmi prastaré. Je zajímavé, že sediment, evidentně propadlý skrze nějaký otvor v (paleo)stropě jde - pokračuje mezi bloky do úrovní nižších. Vertikální puklina patrná nad jeskyní a zejména ve vchodě je tu posunuta o cca 3cm, což může být předmětem studia neotektoniky v na tomto území. Nakonec se může jednat o původně otevřenou puklinu, nebo propast na povrch (krápníky), sekundárně zaplněnou redeponovanými staršími sedimenty z prostoru nad jeskyní. Ale vše upřesní další prolongace, zejména dolů a případný nález ozajstných říčních sedimentů. Marné by taky nebylo zjištění stáří sintru vzhledem ke stáří a vzniku lokality.

Je nedělní odpoledne a zase mocně prší. Přesto skončil nabitý víkend novými poznatky a zkušenostmi.

- Nějak přesně takto probíhá evoluce. Ryby mají k životu asi 5 cm vody na výšku. Proto se stávají placatějšími a zvolna jim rostou nožičky. Při rychlosti a kvalitě tuzemských stavebních firem se toho možná ještě dočkáme.

- Jeskyňky v Ostrovském žlebu jsou mocně obývané liškami. Zde zajímavá forma mutace jezevce, kterému narostly parohy od neustálého tření lebky o nízký strop jeskyně. Ve stropě jsou vidět mimo jiné i rýhy (škrábance) a sražení výpary (prdy) z těchto zvířat....