Závrt.

Stejně jako minulý víkend proběhla dvoudenní pracovní akce na našem pracovišti. V této části Ostrovské plošiny byl kdysi propad, který se utvořil v roce 1970 po velkých srpnových lijácích. Otvor v zemi pak několik zim dýchal a za mrazivých nocí z něj šla údajně pára. Shodou okolností je tento závrt i nad hypotetickou jeskyní VDV, kterou pomocí geofyzikální metody VDV, potvrzené gravimetrií predikoval Pavel Kalenda (6-19, Plánivy). A nemusí zůstat jen u ní.

Největší problém otevírky každého závrtu je určení místa, kde by se mohl vyskytovat skalní jícen. Není dobré, když šachta příliš kličkuje, to se pak špatně vkládají skruže. Jestli je závrt malý, nebo trychtýřovitý s prudkými svahy, je tato otázka poměrně jednoduše vyřešena umístěním šachty do nejnižšího místa. V našem hodně plýtkém závrtě (3m hloubka na 30 metrů v průměru), je to poměrně velké štěstí se trefit. Zejména když první tři metry průkopu byla ničím nenarušená ornice z pole, bez známek trativodů, nebo aspoň poklesu sedimentu, nebo vrstev. Žádné tu nebyly. Čelní stěnu závrtu, a hlavní tekoniku nezávisle na sobě určili dva zdatní virguláři, tak jsme to riskli a začali hloubit.

Rozřešení přišlo na 4-tém metru. Tam jsme narazili na volné kamení kdysi sezbírané z pole a dlouhodobě sypané do otevřeného jícnu. Dále pak kosti domácích zvířat, cihly, uhlíky, kmínky trnek. Velmi povzbudivý byl nález ostří radlice pluhu, řekněmě maximálně z 60-tých let. Zhruba na šestém metru se začaly otevírat volné průduchy mezi bloky a balvany. Těch je zde neustále více, skoro žádná hlína. Vápence jsou úžasné, vilémovické a bohatě prorostlé faunou. I obrovské bloky jsou natolik kompaktní, že zatím prakticky nejde rozpoznat vrstevnatost materiálu. V této hloubce se už neprojevuje odpadní jáma využívána člověkem. Jsou tu malé rohovce, sluňáky - neopracované úlomky kvarcitu, na povrchu zčernalé vyluhovaným manganem. Nejsou tu ani valouny křemene, typické např. pro úvalu Městikádě, takže závrt může být relativně mladý.

Poloha závrtu je natolik mystická a je s podivem, že se v něm už dávno nezačal někdo rýpat. Poslední kapku dal zřejmě Kalenda s jeskyní VDV. Jinak je to v podstatě jediný krasový útvar, nepočítaje Blažkův závrt. Ten by nám stejně nikdy nepovolili otevírat, na hypoteticém pokračování Lopače a Krasovského potoka. Po geologické stránce jsou tu všechyny předpoklady. Po stránce speleologické by zde mohlo být až 100-120m hluboké vertikální spojení z povrchu na dosud neznámý vodní tok. Na Ostrovsko-macošské plošině jsem už v minulosti otevíral závrty dva a několik dalších jsem navštívil, eventuelně opravoval, ale tenhle je trochu jiný. V hloubce 8m už dýchá něco jako správné podzemní mystérium. S tím jsem se zde dosud nesetkal.

Skupina Tartaros pracuje velmi intenzivně, další informace určitě budou následovat. Pracovní denník s přesnějšími údaji je samozřejmě vedený, v případě úspěchu se bude skupina určitě veřejně prezentovat ve speleologických médiích. S otvírkovými pracemi pomáhají naši kamarádi nejeskyňáři i členové jiných skupin, např. Hynek a František z Hlubokáče (6-10), David z Vilémovické skupiny (6-06) a jiní.

- Dno ve čtyřech metrech, kamení je posbírané z pole a kdysi průběžně házené do otevřeného jícnu, který byl pravděpodobně mimo naši  šachtu, asi blíže k ostrovu (vpravo od žebříku). Do této úrovně pouze ornice z pole, nic jiného...

- Jirka přijíždí pravidelně a vytváří motorovou pilou všechny rámy, pažení a jiné přířezy...

- V této hloubce je načase začít dřevit, stěny se už hroutí, provizorně jsou zajištěny deskami.

- Vnitřní rozměry sondy jsou 105 cm na budoucí zajištní betonovými skružemi 80cm. Dřevo - desky je odpadové zakoupili jsme ho od Lipoveckých srubařů.

- Trativod směrem SZ (SZ stěna šachty), nad ním je ještě jeden. Oba jsou hodně zahliněné a většinou jako otvory v hlíně a nedýchají.

- Hlavní trativod směrem dolů a k východnímu rohu šachty. Dolů mezi bloky neustále propadává kamení, dopředu je vidět necelé dva metry. Zespodu vystupuje ozajstné jeskynní mystérium.

- Zřejmě část bývalého zahliněného jícnu bez kamení, jen občas hrudky žlutice a úlomky cihel. Tato stěna neustále odpadává, je jí nutné věnovat zvýšenou  až maximální pozornost...

- Dno šachy v 7-mi metrech. Neustále je nutné stěny dřevit, což činí běžný denní postup až metr a půl.

- V neděli už zůstávají jen ti skalní a ve čtyři hodiny odpoledne se podobáme neživým mátohám.

- Vápence vilémovické, nádherně opracované, škrapy, zkameněliny. Tenhle se mi podařilo získat neporušený a omýt.

- Život v devonském moři musel být úchvatný a plný života. Detail přesně 1:1.