Zpřístupněné JESKYNĚ 2011
Ročenka Správy jeskyní České republiky. Dostanu ji každým rokem od Kelfa a rád si vždy počtu. Zvenku vypadá jako standardní podnikový časopis. Jako desítky jiných, strojírenských, zemědělských, odborových ročenek. Uvnitř je však řada zajímavých informací, o které bych se chtěl podělit s těmi, kterým se do ruky běžně nedostane. Pojďmě tedy listovat společně.
Úvod napsal ředitel Správy jeskyní RNDr. Jaroslav Hromas, následují základní údaje a seznam pracovišt - jednotlivých zpřístupněných jeskyní České republiky. Jejich zaměstnanci se věnují i jiným aktivitám, jeskyním nepřístupným. Zde jsem se také dozvěděl o úmyslu ministra MŽP zpřístupnit novou jeskyni a byl doporučen podzemní kaolínový důl Orty u Českých Budějovic. V praxi to znamená záchranu před možným poškozením plánovanou stavbou železniční tratě v těsné blízkosti. Nenávratně se však ztratí hustý "undrground", který lokalita poskytovala svým obdivovatelům. Orty jsou v kompetenci správy Chýnovské jeskyně.
Ostatní zpřístupněné jeskyně poskytují obecné informace, navíc konstatují slabý pokles návštěvnosti. V kompetenci Koněprus jsou jeskyně Pod Sněžníkem, což jsem nevěděl. V Mladečských jeskyních při opravě vstupního areálu narazili na novou jeskyni, mapa je k vidění na str. 38., nic velkého. Zkrášlování proběhlo ve Zbrašovských jeskyních - odstranění starých zakládek, jinde se snižovaly chodníky v souladu s populačním trendem vysokých návštěvníků. A v Šošůvských jeskyních byl otevřen "zimní" okruh, nezávislý na zimovišti netopýrů. Chodí se s baterkami, na stěnách jsou označeny profily a datumy, kam se objevitelé ručně a postupně prosekávali. Do okruhu jsou začleněny i stezky kolem Riegrovy síně i k Průsvitným kápníkům, jinak z běžné prohlídky vyňaté.
Dál se ročenka zabývá ostatními speciálními aktivitami, ke kterým patři tradiční oživené prohlídky, věnované především dětem. Dál budování geoparku (Na Pomezí) a přístupovým cestám v areálech - přeměna šukézního chodníku na Macochu v chodník normální. Informuje o čerpacím pokusu ZO Myotis v Punkevních jeskyních, skvěle popsaném, s mapou i výsledky. Akce jsme se loni s Bárou účastnili za skupinu Tartaros. Z dalších odborných prací se píše o mapové dokumentaci, například přidání 130m znovuobjevené jeskyně, odkryté po zpřístupňovacích pracech v r. 2008 v jeskyni Balcarka. Ideální by bylo napojit na Šamalíkovy a Zahradní jeskyni do jedné mapy, možná to bude jednou zrealizováno.
Dozvím se v ročence o spolupráci s báňskou správou, o monitoringu mikroklimatu a fotodokumentace jeskyních Správy i jiných lokalitách. Co mě zaujalo je zpráva o radiační ochraně, spíše tedy o výskytu radonu v objektech SJ ČR. Ve většině mírný nárůst, v kontrolní jeskyni Pod Sněžníkem značný skok. Vzhledem k poloze se může jednat i o mírnou seismickou aktivitu v oblasti, uvolňování radonu a jiných vzácných plynů.
V kapitole Odborné průzkumy a výzkumy se píše o rekognoskaci Erichovy jeskyně, průzkumu komínů a revizi mapy. Objeveno 15m, konfrontovány byly také historické prameny, např. Glozarova mapa 1983. V kuloárech MK se praví o spojitosti Erichovy jeskyně s komíny nad plavbou, což bylo zjištěno akusticky. Každopádně se těším na mapy, ty současné zatím nesedí. Z Moravského krasu jsou zde ještě objevy ve Výpustku, Salmův Výpustek, Janin dóm a problémy se zdoláváním nových prostor. Zmíněny jsou objevy Na Turoldu (Zámecký vrch, Kozí vrch) i v Javoříčském krasu (Jeskyně Za hájovnou). Pracovníci SJ se věnují také pseudokrasu, uvedena je jeskyně V Dolech, Rozsedlinová jeskyně v Polabí, obě jsou doplněny popisy a mapami.
Biospeleologii se věnuje převážně Roman Mlejnek a skupina Antroherpon. Popisuje přírůstky kořenových stalagmitů v podzemí Prachovských skal, výskytu brouků práchnivců v jeskyních ČR i zimující netopýry. P. Špinar pak vzácnou chorošovitou houbu v Chýnovské jeskyni. Moravského krasu se týká také Ukončení projektu měření závislosti jeskynního mikroklimatu na vnějších podmínkách. Zde jsou popsány jednotlivé monitorované jeskyně vč. Amatérské jeskyně jako kontrolní. V závěru se píše o dobrých regeneračních schopnostech mikroklimatu a připravuje se publikace.
Ostatní zprávy se věnují objevu originálu "Lolovy mapy" z r. 1807. Mapa je momentálně restaurována a je to plachta jak velká jak prostěradlo. Mapu lze přirozeně konfrontovat se skutečností, je ofocená, popsaná a celkem i přesná.Členové 2-01 Chýnovská se také věnovali průzkumu Rožmberské hrobky ve Vyšším Brodě, pomocí vrtů, endoskopem, klonoskopem atd. Nalezený prsten kněžny Kateřiny je shodný s jejím historickým portrétem.
Edice a propagace není pro speleologa až tak zajímavá, Správa se přirozeně stará o dobrou pověst, o krásné fotografie, které většinou provádí Petr Zajíček. Využivá moderních technologií, internetu i médií, na přebalu ročenky bylo přiloženo i DVD z Chýnovské jeskyně. Je tu výčet publikací vydaných v r. 2011, zejména jeskyně Kůlna doc. Karla Valocha a mikroklimatický výzkum v MK. Stejně rychle přeskočím i ekonomiku, návštěvnost a investiční akce SJ ČR, stejně tak jako činnost odborové organizace.
V Kapitole Vzdělávání se popisují různé zahraniční akce pracovníků správy. Sice rozsáhle, ale podrobně a čtivě je popsána devítidenní, jeskyněmi a krasem narvaná exkurze do západního Bulharska, většinou Vračanská planina. V dalších příspěvcích jsou jednotlivé vzájemné návštěvy správ: Bozkovští exkurzovali Na Pomezí, Zbrašovští na Slovensku. Koněpruští mají živé vpomínky na odřená kolena z Turoldu. Spolupracuje se i se zahraničím, viz výjezd do Rakouska a pátrání po lokalitě v Moravském krasu rakouským historikem.
Následují Společenské zprávy a různé zajímavosti. Životní jubilea, svatby a jiné. Tradiční Setkání jeskyňářů seniorů proběhlo tentokrát v Javoříčsko-Mladečském krasu. Zajímavá je informace nalezená v lahvi, kterou jako trojsečníci do moře vložili dělníci rekonstrukce trasy Koněpruských jeskyní do chodníku v r. 1962. Pěkná je i poznámka geologa Pavla Čížka Holuba k podzemnímu labyrintu Poseidon.
Historická část ročenky se zabývá partyzánským odbojem v Moravském krasu zejména v Habrůvce. Světlo vnese do nenápadného pomníčku pod Jestřábkou, kterou většina návštěvníků Křtinského údolí mine. Ladislav Slezák pak vypráví dva příběhy. První o Čertovském Hřebenáči a prostocviky s jeho křížem. Starý se pravděpodobně uvolnil a spadnul. V povídce je nahrazem běžným křížem z místního hřbitova, instalovaný tehdejšími jeskyňáři. Vzpomínám si na rok 1985, kdy jsme na žádost Babky Břouškové instalovali na Hřebenáč kříž údajně původní, který táta od Břouškové přivez, obrousil a natřel. Moje skupina jej pak vynesla nahoru a zabetonovala. Tehdy byly na Hřebenáči kříže naopak dva. Druhá povídka Velká plavba v Malé Punkevní s aktéry Franci a Franta je o objevitelském úsilí mého táty a Franty Němce v této jeskyni.
Z dalších historických dokumentů je zde založení akciové společnosti Moravský kras v r. 1922. Také příspěvek Po stopách jednoho dopisu, kde doktor Absolon řeší fópá Antonína Bočka jako správce Šošůvských jeskyní, že nedohlédl na Břouškův objevitelský rozmach zakončený ucpáním spodní části Černé propasti. Přiložený snímek je Černá propast v roce 1930, ještě nezhyzděná turistickým chodníkem a mostem. A protože rozhovory a vzpomínky jsou živou perličkou každého média, ročenka přináší vzpomínku Vlasty Vrány na Karla Tunála Divíška a vzpomínku docenta Karla Valocha na archeologické práce v Moravském krasu, zejména v jeskyni Kůlně. Doktor je nestorem paleolitu nejen v Česku, ale i v celé Evropě.
S dalšími nepodstatnými informacemi (nic ve zlém), Kuchařkou, pohádkou, internetovými výstřižky, rejstříkem a obsahem končím listování další pěknou, zajímavou a po speleologiské stránce přínosnou ročenkou "profesionálů" JESKYNĚ 2011. Má 134 stran na poctivém papíře, nelze si nevšimnout barevných fotografií. Drobnou pihou na kráse jsou zmenšené mapy, kde už není vidět na písmo.